Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Lavrov útočí: NATO přináší destrukci, určuje Ukrajině cíle, ovlivňuje Indii

Svět

  11:06aktualizováno  11:35
NATO přináší destrukci a utrpení, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Severoatlantickou alianci obvinil, že určuje Ukrajině cíle, připravuje své síly a přibližuje je směrem k Rusku. Šéf NATO Jens Stoltenberg v Berlíně ve stejný čas řekl, že Evropa potřebuje silnou německou armádu.

„Cílené“ rozšiřování NATO podle Lavrova podrývá základní principy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Rusko patří stejně jako například Ukrajina nebo USA mezi členské země této bezpečnostní organizace.

„Západ dělá přesně to, čemu se založením OBSE snažil předejít. Kope příkopy, které rozdělují. Kde se kope, může být někdo pohřben,“ prohlásil Lavrov.

Lavrov míní, že NATO chce mít „celou Evropu pod svou kontrolu“ a „vyhnat Rusy z Evropy“. „Západ chce privatizovat OBSE,“ obvinil NATO s tím, že organizace je už podřízena Bruselu a USA a ztrácí na důležitosti.

„NATO přináší destrukci a utrpení,“ tvrdí ruský ministr. „Budují své síly a aktiva a posouvají je k Rusku. Podnikají manévry, ve kterých je Rusko otevřeně uváděno jako nepřítel,“ řekl Lavrov. „Západ počítal s tím, že Rusko znovu nezíská své pozice v Evropě, ani ve světě,“ prohlásil ruský ministr. „Očekávalo se, že celý svět bude žít podle pravidel liberální demokracie,“ dodal.

Ruský ministr zahraničí obvinil USA a NATO, že se přímo účastní konfliktu na Ukrajině. Západ podle něj často určuje cíle, na něž má Kyjev útočit.

„Vyřazujeme z provozu energetické objekty na Ukrajině, které vám (Západu) umožňují dodávat Ukrajině smrtící zbraně sloužící k zabíjení Rusů. Neříkejte, že USA a NATO nejsou zapojeny do války. Jsou,“ zdůrazňuje ministr.

„Až jednou naši západní sousedé, protože se sousedstvím se nedá nic dělat, a naši bývalí partneři budou mít zájem na obnově spolupráce ohledně evropské bezpečnosti, tak žádná obnova nebude,“ uvedl Lavrov rozhodně. Podle něj Západ promarnil šanci na vyhnutí se války Ruska s Ukrajinou.

„Pokoušeli jsme se udržet euroatlantickou situaci pod kontrolou do posledního momentu,“ tvrdí Lavrov. Zopakoval, že Rusko navrhovalo bezpečnostní záruky pro Ukrajinu výměnou za nerozšiřování NATO. „Bylo nám sděleno, že každá země má právo se připojit k NATO,“ uvedl Lavrov.

Šéf ruské diplomacie zkritizoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zmínil, že Macron do svého projektu nové evropské politické komunity pozval všechny „kromě Ruska a Běloruska.“

Lavrov uspořádal konferenci o bezpečnostních otázkách ve stejný den, kdy v polské Lodži začíná jednání ministrů zahraničí členských zemí OBSE, kterého se účastní i šéf české diplomacie Jan Lipavský. Varšava minulý měsíc odmítla vydat Lavrovovi vízum, vztahují se na něj totiž sankce EU. Rusko tak má zastupovat stálý představitel u OBSE, tedy velvyslanec.

Eskalace v Asii

Šéf ruské diplomacie obvinil Západ, že kromě Ukrajiny eskaluje napětí i asijském prostoru. „Víme, jak vážně Čína bere takové provokace, nemluvě o Tchaj-wanu a Tchajwanském průlivu,“ řekl s tím, takové „zahrávání si s ohněm v těchto regionech s sebou nese hrozby a rizika pro Ruskou federaci“. Proto Rusko s Čínou pořádá společná vojenská cvičení a rozvíjí spolupráci.

Lavrov dále zkritizoval USA, že „jako zlomilo OBSE, chtějí zlomit Sdružení národů jihovýchodní Asie. Washington též hodlá zatáhnout Indii, jednoho z nejdůležitějších odběratelů ruského vojenského vybavení a energetických surovin, do protiruské a protičínské aliance a vyvolat napětí v Jihočínském moři.

Rusko měsíce před napadením Ukrajiny v únoru opakovalo, že požaduje od NATO a USA garance pro svoji vlastní bezpečnost. Mimo jiné chtělo záruku, že Ukrajině nebo Gruzii nebude umožněno vstoupit do NATO, a domáhalo se i stažení Severoatlantické aliance z východní a střední Evropy. Tyto ruské požadavky byly podle západních představitelů ale nereálné.

Stoltenberg chce silnou německou armádu

Ve stejnou dobu jako Lavrov mluvil i šéf NATO Jens Stoltenberg, a to na bezpečnostní konferenci v Berlíně. Stoltenberg považuje rozhodnutí Německa investovat do zbrojení za historický bod obratu, Evropa i svět podle něj potřebují silný bundeswehr.

„Rozhodnutí Německa navýšit investice do zbrojení je historickou změnou v oblasti bezpečnosti,“ řekl Stoltenberg. Německý kancléř Olaf Scholz po ruském útoku na Ukrajinu prohlásil, že se Německo stane klíčovou konvenční vojenskou silou v Evropě, bude každoročně investovat do zbrojení nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu a jednorázově poskytne armádě na modernizaci 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč) přes zvláštní zbrojní fond.

„Potřebujeme silný bundeswehr,“ prohlásil Stoltenberg o německé armádě. „Je to důležité pro bezpečnost Německa, pro bezpečnost Evropy a pro bezpečnost světa,“ řekl. Ocenil také podporu Německa východním členům Severoatlantické aliance, kterým poskytlo vojáky, protivzdušnou obranu či ostrahu vzdušného prostoru. Stoltenberg zároveň poznamenal, že v otázce bezpečnosti nesází jen na Německo, ale na každého člena aliance.

„Hluboce věřím v NATO, stejně tak věřím v Evropu,“ řekl. „Nevěřím ale na osamocenou Evropu, stejně tak nevěřím na osamocené jednání Spojených států, věřím ve spolupráci USA, Evropy a NATO,“ dodal.

Stoltenberg se v projevu také podrobněji věnoval ruské invazi na Ukrajinu, ke které řekl, že NATO není stranou konfliktu, ale Ukrajinu podporuje. „Podporujeme Ukrajinu, aby se mohla bránit ruské agresi,“ řekl. „Na Ukrajině ale žádné vojáky nemáme,“ dodal.

Pokud by Ukrajina padla, tak podle šéfa NATO není možné dosáhnout s agresorem trvalého míru. „Nejlepší cestou jak zajistit trvalý mír je podpořit Ukrajinu,“ řekl.

Napadení Ukrajiny podle Stoltenberga jasně odhalilo bezpečnostní rizika závislosti na ruském plynu. „Týká se to závislostí i na dalších autoritářských režimech,“ řekl. V následné debatě pak jako problematické označil nejen vztahy mezi Západem a Ruskem, ale také vztahy s Čínou.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat