130 let

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se v Moskvě sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. (11. března 2022) | foto: AP

S jadernými zbraněmi se Bělorusko stane rukojmím Moskvy, míní Kyjev

Svět
  •   10:16aktualizováno  15:56
Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku povede k destabilizaci země. V neděli to uvedl tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov, podle nějž se Bělorusko stalo rukojmím ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle amerických analytiků se Kreml tímto krokem snaží vyvolal obavy Západu z jaderného střetu.

Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Velké Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.

„Putinovo prohlášení o rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku je krok k vnitřní destabilizaci země. Maximalizuje míru negativního vnímání a veřejného odmítání Ruska a Putina v běloruské společnosti,“ napsal na Twitteru Danilov. „Kreml si vzal Bělorusko jako jaderné rukojmí,“ dodal.

Ukrajina kvůli rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku v neděli vyzvala k mimořádné schůzi Rady bezpečnosti OSN.

„Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí s odkazem na čtveřici států, které jsou spolu s Ruskem stálými členy RB OSN s právem veta.

Nejmenovaný představitel americké vlády deníku The Guardian řekl, že Rusko s Běloruskem o možnosti předání jaderných zbraní diskutovalo už nějakou dobu. „Oznámení Ruska jsme zaznamenali a budeme tuto situaci nadále sledovat. Nezaznamenali jsme žádný důvod k úpravě vlastního strategického jaderného postoje ani žádné náznaky, že by se Rusko chystalo použít jadernou zbraň. Jsme i nadále odhodláni podporovat kolektivní obranu NATO,“ uvedlo americké ministerstvo obrany.

Severoatlantická aliance v neděli ruskou jadernou rétoriku označila za „nebezpečnou a nezodpovědnou“. „Odkaz Ruska na sdílení jaderných zbraní ze strany NATO je zcela zavádějící. Spojenci jednají s plným respektem ke svým mezinárodním závazkům,“ uvedl její mluvčí.

Moskvu zároveň obvinil ze soustavného porušování závazků, pokud jde o kontrolu jaderných zbraní.

Hra s cílem zastrašit NATO

Americký Institut pro studium války (ISW) v neděli označil Putinovo prohlášení za informační operaci s cílem vyvolal obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj krok je „irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké“.

Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku již od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. Připomínají také, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní již v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.

Podle analytika Nikolaja Sokola z vídeňského Centra pro odzbrojení je rozhodnutí Kremlu umístit do Běloruska své jaderné zbraně významné. „Rusko bylo vždy velmi hrdé na to, že nemá žádné jaderné zbraně mimo své území. Takže je to velká změna,“ řekl.

Putin neupřesnil, k jakému datu zbraně v Bělorusku umístí. Uvedl pouze, že Rusko dokončí výstavbu tamního skladu do 1. července.

„Je to součást Putinovy hry, kterou se snaží zastrašit Severoatlantickou alianci. Z toho, že své nukleární zbraně rozmístí v Bělorusku, nemá žádný vojenský užitek,“ domnívá se Hans Kristensen, šéf projektu jaderných informací ve Federaci amerických vědců.

Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní označila Putinův krok za mimořádně nebezpečnou eskalaci. „V kontextu války na Ukrajině je pravděpodobnost chybného výpočtu nebo interpretace mimořádně vysoká. Sdílení jaderných zbraní situaci značně zhoršuje a hrozí katastrofálními humanitárními důsledky,“ uvedla organizace na Twitteru.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice východoevropská země nevyslala, ale poskytla Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.

21. února 2023

Autoři: ČTK, dtt
  • Vybrali jsme pro Vás