„Je potřeba podporovat zdravé vlastenectví. Dominance agendy Z, která naznačuje, že válečné tažení by mělo skončit našimi tanky a kavalerií v Berlíně nebo Paříži, není ve straně vítána,“ prohlásil na březnovém zasedání partaje šéf jejího výkonného výboru Alexander Sidjakin.
Straníci se věnovali přípravám na oslavy 80. výročí konce druhé světové války. „Musíme zapojit mladé lidi do vlasteneckých akcí kvůli informační válce vedené proti Rusku a také proto, aby nová generace už nebyla vychovávána na západních hodnotách a Mickey Mousech,“ dodal Sidjakin.
Poslanec Andrej Isajev podle listu Kommersant na setkání prohlásil, že Rusko v průběhu historie hrálo roli „imunitního systému“ lidstva, zastavujícího všechny druhy „podivných ideologií“, včetně těch, které se pokoušely uchvátit světovou nadvládu. Zařadil mezi ně fašismus, komunismus nebo moderní politiku západních zemí.
Kreml se podle portálu The Moscow Times začal na pozadí možného uzavření dohody o Ukrajině zprostředkované USA připravovat na problémy s komunitou takzvaných Z patriotů – proválečných ultranacionalistů, podle nichž by Rusko mělo Ukrajinu převálcovat silou.
„Potenciální mírová dohoda by mohla způsobit rozkol v ultranacionalistickém táboře a podkopat Putinovu legitimitu,“ řekl politolog Vladimir Pastuchov z University College London. „Lze předpokládat, že pokud k dohodě dojde, takové konflikty vzplanou s trojnásobnou silou a stanou se vážnou výzvou pro stabilitu režimu,“ poznamenal.
Kremelská propaganda od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přesvědčovala Rusy, že hlavním nepřítelem jsou USA, které chtějí zničit Rusko, a že Ukrajina a Evropa jsou jejími loutkami. Nyní, když se americký prezident Donald Trump snaží válku co nejdříve ukončit a možná i navázat ekonomické vztahy s Moskvou, ruské úřady řeší, jak dál.
Jen nás to oslabí, zuří ultranacionalisté
Několik příslušníků „Z komunity“ listu The Washington Post řeklo, že nebudou souhlasit s mírovým urovnáním, pokud to nepovede ke změně moci v Kyjevě a sesazení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. A to by pro ruské úřady mohl být problém. „Určitě se najdou tací, kteří nebudou spokojeni s normalizací vztahů s USA. Toto je velmi angažovaná část společnosti,“ řekl nejmenovaný představitel Kremlu.
Válka na Ukrajině |
Nevoli mezi ultranacionalisty vyvolalo zejména oznámení po telefonickém rozhovoru mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Kreml přistoupí na Washingtonem navrhované 30denní příměří, během něhož nebude útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
Bloger Jevgenij Rasskazov, který bojoval na Ukrajině a vede kanál Govorit Topaz, například vyzval k „boji proti každému puchýři, který je připraven lízat koule americkému buzerantovi, věřícímu v jakési přátelství.“
„Bojujeme proti ďáblu – proti lháři, který ničí celé národy neřestí a láká celé národy do pekla lží. Co dá příměří Ruské federaci? Nic. Co dá třicet dní Ukrajincům? Stabilizaci fronty. Zejména u Pokrovska a v Kurské oblasti,“ napsal proválečný blogger Alex Parker.
Kroky Kremlu podle The Moscow Times znepokojily také ruskou pravoslavnou církev, která označila válku vůči Ukrajině a „satanskému“ Západu za duchovní a zbožnou věc. „Pro Američany je to dohoda od Satana, ale pro nás je to oběť pro budoucnost Ruska,“ napsal Boris Korčevnikov, šéf televizního kanálu Spasení.
Podle Pastuchova ale ultranacionalisté v armádě a zpravodajských službách mají v Kremlu malý vliv a nebudou zasahovat do Putinova úsilí obnovit diplomatické styky s USA nebo vyjednat mírovou dohodu.
