Začínáme nacházet shodu v otázce nepřistoupení Ukrajiny k NATO, uvedlo Rusko

„Téma neutrálního statusu Ukrajiny a její nepřistoupení k NATO je jedním z klíčových bodů rozhovorů. Je to zároveň bod, ohledně kterého jsme maximálně přiblížili své pozice,“ citovala Medinského agentura TASS.

Medinskij také poznamenal, že v otázkách bezpečnostních záruk pro Ukrajinu panují u obou stran jisté nuance. „Vztahují se k tomu, jaké záruky dostane Ukrajina navíc k těm, které už má, v případě, že odmítne vstoupit do Aliance,“ řekl s tím, že u požadavku na demilitarizace Ukrajiny jsou vyjednavači „někde na půl cesty“.

Rusko do války vstoupilo s cílem „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu, definitivně si přivlastnit Krym a donutit ukrajinskou vládu, aby uznala nezávislost samozvaných republik na východě země.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už na začátku odmítl, že by se jeho země vzdala jakýchkoliv území. K otázce vstupu Ukrajiny však už několikrát řekl, že se těchto nadějí vzdal. Alianci kritizoval za politiku „otevřených dveří“, do kterých však Ukrajinu nechce pustit.

Ruský vyjednavač v pátek zdůraznil, že Rusko ohledně svého postoje k republikám na Donbasu nehodlá dělat ústupky. Krátce před únorovým zahájením vojenské invaze na Ukrajinu tyto republiky formálně uznalo. 

Své současné aktivity na Ukrajině vysvětluje mimo jiné nutností pomoci obyvatelům těchto regionů. „Naše pozice je velmi jasná, byla několikrát zformulována ruským prezidentem, a má podporu celé země. Nemůžeme se jí vzdát,“ řekl Medinskij. Prohlásil, že o Donbasu musejí rozhodnout sami jeho obyvatelé.

392 fotografií

Ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak na Twitteru uvedl, že požadavky Ukrajiny zůstávají stejné. Kyjev požaduje příměří, odchod ruských vojsk a bezpečnostní záruky s konkrétními formulacemi.

Ruská a ukrajinská delegace jednaly už v únoru a na začátku března v Bělorusku, nyní rozhovory pokračují prostřednictvím videokonferencí. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba kromě toho minulý týden jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Turecku.

Rusko útokem na Ukrajinu, který naplno začal 24. února, rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka si dosud podle ukrajinských úřadů vyžádala životy tisíců vojáků a civilistů, včetně více než stovky dětí. 

Více než 3,2 milionu Ukrajinců uprchlo do zahraničí, dalších nejméně 6,5 milionu lidí opustilo své domovy, ale v rodné zemi zůstává.