Konec války může být blízko, míní hlavní ukrajinský vyjednavač Budanov

„Všichni chápou, že válka musí skončit. Proto se vyjednává. Nemyslím si, že to bude trvat dlouho,“ řekl Budanov. Bývalý šéf vojenské rozvědky připustil, že obě strany konfliktu v rozhovorech zprostředkovaných USA zatím udržují „maximalistické“ postoje, ale věří, že nakonec dospějí ke kompromisu.

Podle něj má Rusko jasnou motivaci k rychlému ukončení konfliktu. „Na rozdíl od nás utrácejí vlastní peníze. Jsou to obrovské sumy – už teď jde o biliony,“ vysvětlil.

Jak by vypadal případný kompromis mezi požadavky Kyjeva a Moskvy ohledně územních zisků, odmítl upřesnit. Jde přitom o jednu z hlavních otázek, která brání uzavření míru. „Konečné rozhodnutí zatím nepadlo,“ řekl Budanov. „V principu už ale nyní všichni jasně chápou hranice toho, co je přijatelné. To je obrovský pokrok,“ dodal.

Bloomberg však uvádí, že jeho optimistické přesvědčení nesdílí někteří ruští představitelé, a připomíná, že jednání dosáhla jen malého pokroku a z velké části uvázla na mrtvém bodě. Podle dvou zdrojů blízkých Kremlu se jednání zasekla zejména na otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev. Toto tvrzení však nelze ověřit, protože jednání se konají za zavřenými dveřmi.

Válka na Ukrajině 117 fotografií

Podle Budanova bylo hlavním úspěchem jednání udržení americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa v roli prostředníka. Dodal, že Ukrajina očekává návštěvu americké delegace vedené zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem. Ta by se mohla uskutečnit už příští týden, řekl Budanov. Šlo by o první návštěvu Witkoffa a Kushnera od začátku války. Podle Bloombergu však dosud není jasné její přesné datum.

Ukrajina žádá po USA vyjasnění jejich bezpečnostních záruk, které by v rámci jakékoliv dohody o ukončení války zabránily budoucí ruské agresi. Tato otázka bude podle Bloombergu klíčovým tématem při jednáních s americkými vyslanci.

Putin po Kyjevu požaduje stažení ukrajinských vojsk z Doněcké oblasti, a to i z částí, které Moskva nemá pod kontrolou. Ukrajina naproti tomu prosazuje zastavení konfliktu podél současné frontové linie, zatímco USA navrhly v těchto místech vytvořit demilitarizovanou zónu.

Ukrajina zůstává silně závislá na vojenské a finanční pomoci svých zahraničních spojenců v čele s Evropskou unií. Dosud však neobdržela první splátku z přislíbené unijní půjčky, jejíž plná výše činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Splátka je v EU zablokována kvůli vetu maďarského premiéra Viktora Orbána.

Ruská ekonomika čelí kvůli masivním výdajům na armádu rostoucímu tlaku, což prohlubuje rozpočtový deficit. Rusko však těží ze současné krize na Blízkém východě, protože ceny ropy a dalších komodit vzrostly. Spojené státy také poprvé od začátku konfliktu na Ukrajině zrušily některé sankce na ruskou ropu.