Text ve své první části obsahuje 12 bodů, které Moskva označuje za „hlavní parametry konečného urovnání“ války na Ukrajině.
První z nich žádá mezinárodní uznání Krymu, Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti jako součástí Ruska. Chce také stažení ukrajinských jednotek z těchto regionů. Rusko, které na Ukrajinu vpadlo 24. února 2022, části těchto území vojensky okupuje, Krym v rozporu s mezinárodním právem anektovalo už v roce 2014.
V dalších bodech Moskva požaduje neutralitu Ukrajiny, jinými slovy zákaz vstupu země do vojenských aliancí nebo zákaz jakékoliv vojenské činnosti třetích států na ukrajinském území. Napadená Ukrajina má o členství v NATO velký zájem, pokládá jej za záruku své budoucí bezpečnosti.
Rusko dál požaduje také stanovení maximálního povoleného počtu vojáků v ukrajinské armádě či množství zbraní. Žádá potvrzení statusu Ukrajiny jako nejaderného státu nebo udělení statusu úředního jazyka ruštině.
Kreml se dožaduje i zrušení všech protiruských sankcí nebo zřeknutí se „vzájemných“ nároků souvisejících se škodami způsobenými při „vojenských operacích“. Západ na Moskvu uvalil kvůli její vojenské agresi na Ukrajině řadu hospodářských sankcí.
Moskva dále žádá zákaz „oslavování a propagace nacismu a neonacismu“. Ukrajina odmítá obvinění z nacismu jako absurdní a popírá diskriminaci rusky mluvících obyvatel. Moskva chce i obnovení diplomatických a hospodářských styků, včetně tranzitu plynu.
Dokument obsahuje požadavky, které Rusko veřejně vznášelo opakovaně. Kyjev ruské podmínky už dříve odmítal jako rovnající se kapitulaci.
Ruští činitelé dříve prohlašovali, že dlouhodobým cílem Moskvy je odstranit takzvané základní příčiny nynějšího konfliktu. Moskva používá tento termín k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
Konflikt rozpoutalo svým vpádem na Ukrajinu Rusko a jeho prezident Vladimir Putin původně invazi odůvodňoval potřebou „demilitarizovat a denacifikovat“ sousední zemi a ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo před údajným pronásledováním. Moskva už dříve také žádala, aby Ukrajina stáhla vojáky ze čtyř ukrajinských regionů, které Rusko částečně okupuje a které Moskva na podzim 2022 prohlásila za připojené k Rusku.
Moskva žádá prezidentské volby
Ve druhé části memorandum zmiňuje ve dvou variantách podmínky pro příměří. Varianta první hovoří o zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Moskva v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské.
Zmiňuje stažení ukrajinských vojáků do určité vzdálenosti – dohodnuté bojujícími stranami – od hranic s Ruskem.
Válka na Ukrajině |
Druhá varianta je označena jako „balíčkový návrh“, který má deset bodů a mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci Ukrajině včetně poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Požaduje „zákaz přesunu“ ukrajinských vojenských jednotek s „výjimkou přesunů za účelem stažení“ od hranic s Ruskem.
Dožaduje se ukončení mobilizace, zahájení demobilizace a zrušení válečného stavu na Ukrajině. Moskva žádá také vyhlášení termínu prezidentských a parlamentních voleb na Ukrajině, které by podle Moskvy měly být nejpozději 100 dní po zrušení válečného stavu.
Druhá možnost zahrnuje vyloučení vojenské přítomnosti třetích zemí na ukrajinském území i ukončení účasti zahraničních specialistů na vojenských operacích na straně Ukrajiny. Rusko žádá vytvoření bilaterálního „Centra pro monitorování a kontrolu režimu příměří“.
V tureckém Istanbulu se v pondělí podruhé za poslední tři roky sešly přímo ukrajinská a ruská delegace, které se dohodly na výměně válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni, nebo mladší 25 let.
Podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl 6000 padlých vojáků na každé straně. Na příměří se však ani za tohoto druhého kola přímých jednání nedomluvili.
Ukrajina souhlasila s nedávným americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana dnes podle agentur zmiňovala jen možnost několikadenních přerušení bojů na některých úsecích fronty.
Vedoucí ruské delegace na pondělních jednáních s Ukrajinou v tureckém Istanbulu Vladimir Medinskij dříve novinářům řekl, že Rusko předalo svým protějškům „memorandum o příměří a dosažení plnohodnotného míru“.
„Turecké straně jsme předali naše memorandum, které se skládá ze dvou částí. První: jak dosáhnout skutečného dlouhodobého míru. A druhá část: jaké kroky podniknout, aby bylo možné uzavřít plnohodnotné příměří. Navíc v té druhé části existuje dokonce variabilita: jednat touto cestou, nebo jednat onou cestou,“ řekl po jednáních v Istanbulu.
