Světlana, obyvatelka pohraničního Šebekina, šla loni v říjnu jednoho časného rána venčit psa, když na špatně osvětlené ulici narazila na muže v maskáčích s puškou přes rameno. Voják se na ni najednou vrhl, začal jí vyhrožovat zbraní a odtáhl ji pryč od obytných domů.
Útok byl brutální. „Škrtil mě, mlátil mě, vyhrožoval mi smrtí a zbraní mě nutil k poslušnosti,“ popsala Světlana portálu The Insider. Pomoc přišla ve chvíli, kdy hluk zaslechl soused a zasáhl. Útočník pak utekl.
Vyšetřovatelé později zjistili, že pachatelem byl recidivista naverbovaný do bojů z vězení. Jen pár hodin po napadení Světlany v nedaleké vesnici zabil muže a znásilnil jeho manželku. Místní si nyní kladou otázku, jak se kriminálník mohl volně pohybovat pohraničními městy se zbraní v ruce.
Světlanin případ není výjimkou. Protože Rusko nevede samostatné statistiky o trestných činech vojáků, lze rozsah problému odhadovat jen nepřímo. Soudní data ale ukazují jasný nárůst sexuálního násilí po začátku bojů. V letech 2022 až 2024 úřady každoročně zaznamenaly asi 2 000 až 2 200 případů znásilnění a více než 8 000 dalších sexuálních trestných činů, což je výrazně více než v předválečných letech.
Právě pohraniční regiony s trvalou a vysokou koncentrací vojáků patří podle The Insideru k oblastem s největším počtem podobných incidentů.
Svědci raději mlčí, než aby riskovali potíže
Loni v létě nahlásila obyvatelka Belgorodu pokus o znásilnění ze strany vojáka, načež se ukázalo, že muž byl v minulosti za sexuální násilí opakovaně odsouzen. Po jednom z těchto rozsudků podepsal smlouvu s armádou, zamířil na frontu a vrátil se domů coby svobodný člověk.
Koncem roku 2024 policie v Belgorodské oblasti zadržela vojáka, který opakovaně znásilnil jedenáctiletou dívku. V jiném případě soud poslal vojáka do vězení za zneužívání nevlastní dcery po jeho návratu z války.
Válka na Ukrajině |
Obtěžování ze strany vojáků dosáhlo takového rozsahu, že se ženy v Belgorodské oblasti nyní bojí jezdit vlakem. Spoje směrem na Moskvu často zaplní vojáci, kteří se opíjejí a chovají agresivně. Jedna žena popsala, jak ji opilý voják obtěžoval a tvrdil, že si zaslouží její pozornost, protože válčil za vlast. Ostatní cestující raději mlčeli.
Za těmito příběhy stojí širší systém beztrestnosti. Válečné zákony umožňují pozastavit trestní řízení, pokud obvinění podepíší smlouvu s armádou, čímž si vymění vězení za vojenskou službu.
Jen v roce 2024 ruské soudy podle The Insideru pozastavily na 17 tisíc trestních případů, což posiluje obavy, že násilí na civilistech, zejména ženách, bude pokračovat bez skutečné odpovědnosti.
Portál Vjorstka loni v prosinci uvedl, že navrátilci z ukrajinského bojiště v Rusku už zabili a těžce zranili více než tisíc lidí. Tyto násilné trestné činy nezřídka páchají pod vlivem alkoholu během běžných hádek a jejich oběťmi jsou především příbuzní a známí.
Veteráni mají podle webu na svědomí vraždy celkem 274 lidí. Veteráni se dopustili také zabití z nedbalosti nebo někoho nabádali k užití drog, což mělo za následek smrt – celkem jde o nejméně 551 lidí.
Soudy jsou ale při posuzování případů shovívavé. Za polehčující okolnost považují státní vyznamenání, status válečného veterána, utrpěná zranění nebo válečné zásluhy. Při rozhodování naopak velmi často neberou v úvahu to, že pachatelé jednali pod vlivem návykových látek.
