Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Mírové rozhovory mezi ukrajinskou a ruskou delegací už v Istanbulu nebudou pokračovat druhým dnem,“ potvrdila turecká diplomacie, která jednání pořádala. Podařilo se prý dosáhnout dosud nejvyznamnějšího pokroku.
Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij uvedl, že o ukrajinských návrzích bude informovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Jednání podle něj byla konstruktivní. Zároveň však upozornil, že Ukrajina a Rusko před sebou mají ještě „dlouhou cestu“, než bude připravena dohoda o podmínkách přijatelných pro obě strany.
Ukrajinská strana oznámila, že už rozhovory natolik pokročily, aby bylo možné svolat schůzku obou prezidentů. Podle ruské delegace je však setkání na nejvyšší úrovni možné pouze v případě, že ministerstva zahraničí obou zemí mírovou dohodu schválí.
Kyjev při jednáních navrhnul nový systém garancí, přičemž garanty bezpečnosti by měly být některé další státy. Mezi nimi ukrajinští vyjednavači zmiňují Turecko, dále pak Polsko, Kanadu a Izrael.
Pokud bude systém garancí fungovat, Ukrajina by se pak mohla stát neutrální zemí. Navrhovaný neutrální status Ukrajiny by znamenal, že by na jejím území nebyly vojenské základny žádných jiných zemí. Ukrajinci také Rusům navrhli hovory o statusu okupovaného ukrajinského poloostrova Krym na dalších patnáct let, uvedla agentura Reuters.
Pokud by se však měla dohoda s Ruskem uzavřít, museli by ji Ukrajinci nejdříve schválit v referendu, zdůrazňují ukrajinští vyjednavači s tím, že nastat také musí „naprostý mír“ v jejich zemi. Rusko také nesmí být proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, dodal pak ruský vyjednavač Medinskij. Rusko už dříve naznačilo, že proti vstupu Ukrajinců do EU nic nemá.
 |
Ještě před úterním dvoustranným jednáním se konalo krátké třístranné setkání s Erdoganem. Ten k oběma delegacím promluvil v istanbulském paláci Dolmabahçe na evropském břehu Bosporu. Zde se také konaly první rozhovory obou stran tváří tvář od 7. března. Od té doby až dosud spolu totiž Rusové a Ukrajinci jednali prostřednictvím videokonferencí.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken po úterních jednáních v Istanbulu uvedl, že Spojené státy nezaznamenaly žádné náznaky toho, že by diplomatické rozhovory postupovaly „konstruktivním způsobem“. „Je tu to, co Rusko říká, a je tu to, co Rusko dělá, a my se soustředíme na to druhé. A Rusko dělá to, že pokračuje v týrání Ukrajiny,“ konstatoval Blinken.
Moskva po rozhovorech řekla, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Boje včetně ostřelování ukrajinských měst ruskými silami nicméně na Ukrajině pokračují.
Podle západního zdroje agentury Reuters zatím Rusko neprokázalo, že v rozhovorech pokračuje s vážným úmyslem, a zdá se, že pomocí nich hraje o čas. Přímá jednání jsou podle zdroje nicméně v současné chvíli nadále nejlepší cestou vpřed. „Doufáme, že se to v určité fázi začne brát vážně a povede to ke klidu zbraní,“ řekl.
„Na jednání radši nic nejezte ani nepijte“
Jednání začala chladně, vyjednavači si nepodali ruce, informovaly agentury. Schůzky v Istanbulu se zúčastnil i ruský podnikatel Roman Abramovič, který se už dříve zapojil do vyjednávání mezi Moskvou a Kyjevem. Abramovič není oficiálním členem ruské delegace. Podle Kremlu však jeho osobní zapojení do mírových rozhovorů schválily obě strany.
Právě v návaznosti na to, že Abramovič spolu s několika dalšími lidmi začátkem března po jednáních pociťoval příznaky otravy neznámou látkou, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba doporučil účastníkům jakýchkoliv jednání s Ruskem, aby během nich „nic nejedli ani nepili“.
„A pokud je to možné, ničeho se nedotýkejte,“ řekl Kuleba s tím, že má tuto radu „z první ruky“. Dodal však, že éterem nyní koluje mnoho drbů, protože všichni „baží po novinkách a senzacích“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávy o Abramovičově otravě odmítl s tím, že se nezakládají na pravdě a jsou součástí „informační války“.
Ukrajinský ministr zahraničí předem tvrdil, že rozhovory uvázly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby se vyřešily hlavní problémy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ovšem uvedl, že schůzka obou prezidentů bude potřebná, až bude jasné řešení klíčových otázek.
Zelenskyj promluvil k dánským poslancům
Zelenskyj měl v úterý projev k dánskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu. Zopakoval svou výzvu ke zpřísnění protiruských sankcí, včetně zablokování obchodu, zastavení nákupů ruské ropy a uzavření přístavů pro ruské lodě.
Prezident řekl, že „brutalita konfliktu na Ukrajině je větší, než čeho jsme byli svědky za druhé světové války“. Připomněl přitom situaci v jihoukrajinském městě Mariupol, které je obklíčeno ruskou armádou a čelí neustálému bombardování. Podle prezidenta Ukrajiny ve městě stále zůstává uvězněno asi 100 tisíc lidí.
Zelenskyj v poslední době přednesl obdobné projevy na dálku také k zákonodárcům Spojených států, Velké Británie, Švédska, Německa, Kanady, Izraele, Japonska či Evropské unie. Ve středu se očekává jeho projev k norskému parlamentu.
O situaci na Ukrajině bude v Ženevě jednat Rada OSN pro lidská práva (UNHRC). Začátkem měsíce rada schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu a oznámila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat.
