„Vyhodili nás z Kamazu na zem, svázali nám ruce, zavázali oči a postavili nás ke zdi, kde nás mlátili obušky a dávali nám elektrošoky,“ popsal příjezd do zajateckého tábora v Taganrogu Mykola Kravčuk, voják z ukrajinského praporu Azov, jenž na místě strávil dva roky. „Pokud někdo ztratil vědomí, probudili ho čpavkem a pokračovali,“ dodal.
Zařízení sloužilo před válkou jako detence pro mladistvé, nyní je symbolem strachu, bezmoci a ponížení Ukrajinců. K prvním zdejším zajatcům patřili právě vojáci z Azovu, kteří do května 2022 bránili ocelárny v jihoukrajinském Mariupolu, než byli nuceni vzdát se ruským silám.
„Při mučení mi zalepili oči, ruce a nohy páskou. Pověsili mě za nohy hlavou dolů, kolem prstů mi omotali holé dráty a v intervalech pěti až sedmi sekund pouštěli elektrický proud,“ uvedl v prosinci před soudem v ruském Rostově Oleksandr Maksimčuk, další příslušník Azovu.
„Poté mi na hlavu dali plastový pytel a dusili mě, přičemž mě bili do břicha a žeber,“ pokračoval. Dozorci požadovali, aby se přiznal k obvinění z terorismu. Maksimčuk je jedním z mála, kteří o pobytu v Taganrogu veřejně promluvili a odmítli se doznat. Tribunál mu udělil dvacetiletý trest.
Azov vznikl v roce 2014 původně jako dobrovolnický prapor, později se přeměnil na pluk a dnes je brigádou začleněnou do ukrajinské národní gardy. Mnozí Ukrajinci jeho členy vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a pluk označila za teroristickou organizaci.
Ukrajinští vězni podle portálu Mediazona obvykle souhlasí s přiznáním, aby se vyhnuli dalšímu mučení. Doufají, že tak rychle dostanou rozsudek od ruského tribunálu a zamíří na seznam pro výměnu vězňů.
Zvěsti o podmínkách v Taganrogu se natolik rozkřikly, že slouží k zastrašování zajatců umístěných v dalších ruských detenčních centrech. „Nebudeš spolupracovat? Odvezeme tě do Taganrogu, tam teprve uvidíš,“ hrozí strážní vězňům. Podle lidskoprávní organizace Memorial je středisko pod kontrolou ruské Federální bezpečnostní služby (FSB).
Násilí nepředstavitelného rozsahu
„V Taganrogu nejde o násilné jednání jednotlivých strážců, ale o násilí nepředstavitelného rozsahu. Svědectví, která jsem slyšela já a moji kolegové, jsou hrůzná. Většina zajatců se ale rozhodla před soudem raději mlčet,“ popsala právnička Marina Garbuzová.
„Pravidelně nás bili pomocí obušků a železných tyčí. Jídlo jsme dostávali jednou denně. Obvykle vývar ze zelí a kousek chleba,“ řekl stanici BBC voják Azovu Arťom Seredňak, jenž v Taganrogu pobýval od října 2022 do září 2023. Za tu doby zhubl o 22 kilogramů.
Podle Kravčuka vězni vstávali denně v šest ráno, načež následovala práce a „vyšetřovací procedury“, čili vyslýchání, bití a týrání. Vězni mají nárok na jednu tříminutovou procházku po dvoře týdně. Kravčuk se stále nachází v ruském vězení, loni v srpnu ho ale z Taganrogu převezli na jiné místo, odkud poprvé po dvou letech může komunikovat s právníkem.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
V ruských věznicích se nacházejí nejen ukrajinští váleční zajatci, ale také civilisté. Kyjev odhaduje, že Rusko může zadržovat zhruba 28 tisíc lidí, které zadrželo na okupovaných územích.
„Zajatce povinně týrat“
OSN loni v říjnu vydala zprávu, ve které obvinila Rusko ze systematického mučení ukrajinských zajatců. Zpráva zmiňuje také sexuální násilí na vězních, včetně znásilňování. Ukrajinští psychologové rovněž popsali, že někteří muži se z ruského zajetí vrátili vykastrování.
Deník The Wall Street Journal (WSJ) v pondělí uvedl, že šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal v březnu 2022 rozkaz elitní jednotce dozorců, aby s ukrajinskými válečnými zajatci neměli slitování. Jednotky jinde v Rusku dostaly podobné instrukce.
„Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských zajatců,“ uvádí WSJ. Dozorci jim dávali elektrické šoky do genitálií, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.
Ruská armáda se během invaze na ukrajinském území opakovaně dopustila válečných zločinů, včetně vraždění, trýznění a znásilňování civilistů. Moskva rovněž protiprávně z Ukrajiny vyvezla na 16 tisíc dětí, kvůli čemuž Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovovou. Rusko vše navzdory množícím se důkazům popírá.