„Lidé se hlásí do armády s ušlechtilými představami o službě, ale místo toho se setkávají s idiotstvím, naprostou neschopností a lidmi, kteří s nimi zacházejí jako s odpadem,“ popsal Korobov německé stanici ARTE.
Korobov pochází z Krasnojarsku. Vystudoval armádní akademii, stal se profesionálním vojákem s hodností nadporučíka a byl nasazen v Sýrii. Jeho jednotka dostala povel k přesunu na ukrajinské hranice pár týdnů před začátkem invaze v únoru 2022. „Válka nebude, v březnu jste doma,“ ujišťoval je velitel.
Místo toho přišel rozkaz zaútočit na Kyjev. Korobov měl za úkol doprovázet konvoje s vojenským vybavením a provádět průzkum tras.
Jednoho dne ukrajinští vojáci přepadli Korobovovu kolonu a zaútočili na další, která právě přijížděla z druhého směru. Korobov tehdy pomohl několika svým spolubojovníkům vyváznout s holými životy. Vojáci si ale událost přikrášlili a ruská média obratem referovala o jejich hrdinství.
Média uváděla, že jednotka pod Korobovovým velením padla do pasti, odpověděla palbou a zničila „tři obrněné formace, dvě minometné posádky a nejméně patnáct ukrajinských nacionalistů“. „Dali mi rozkazem, že musím vystoupit v televizní show Andreje Malachova,“ uvedl Korobov.
Nedlouho poté utrpěl poranění. Ani velitelé, ani novináři ale nevěděli, že si je přivodil sám. Rozhodl se tak poté, co dostal za úkol přinést zpět dron, který se operátorům zasekl na stromě u pozic Ukrajinců. Korobov nemá pochyb o tom, že splnění úkolu by někoho z jeho formace stálo život.
„Když jsme se přiblížili k ukrajinským liniím, vytáhl jsem zbraň a vystřelil na své vlastní muže. Jednoho jsem trefil, druhého minul a pak jsem se střelil do nohy. Tak jsem je zachránil – a sebe taky,“ konstatoval Korobov s tím, že evakuačnímu týmu řekl, že se dostali pod nepřátelskou palbu.
Válka na Ukrajině |
Když dokončil léčbu, hrozilo, že ho ruská armáda pošle navzdory jeho námitkám zpět na frontu, rozhodl se proto utéct. V lednu 2023 zamířil do Kazachstánu, kde nyní žije v Astaně a živí se jako barman.
Korobov přiznává, že během svého nasazení zabil několik ukrajinských vojáků, podle svých slov to však udělal proto, aby přežil. „Kdyby bylo možné odejít domů, udělal bych to. Ti, kteří nesou zodpovědnost za válku, si zaslouží trest,“ míní s tím, že se svou vinu snaží napravit tím, že pomáhá dalším ruským vojákům dezertovat a nabízí jim útočiště u sebe v Astaně.
Tresty udílí rovnou na frontě velitelé
Stanice CNN dříve informovala, že ruští vojáci, kteří už nechtějí bojovat, čelí brutálním trestům ze strany velení. Podle ruských zákonů hrozí za dezerci 15 let vězení. Jak ale ukazují videa na sociálních sítích, tresty padají přímo na místě a jejich smyslem je zastrašit další případné zběhy.
Podle Grigorije Sverdlina z organizace Ztrať se (dříve Jděte lesem), která od léta 2022 pomáhá ruským mužům vyhnout se odvodu a napomáhá dezertérům, je „násilí motorem a tmelem ruské armády“.
Organizace, jež sídlí v Barceloně, pomohla dezertovat už 1 700 vojákům. Zjistit, kolik je celkem případů dezerce v ruské armádě, je podle Sverdlina obtížné, ale odhaduje, že jde o desetitisíce. Americký Institut pro studium války na základě dat uniklých z ruského ministerstva obrany v červenci uvedl, že by jich mohlo být nejméně 50 tisíc.
I Ukrajina, která se ruské agresi brání skoro tři a půl roku, má své problémy s bojovou morálkou a dezercemi, nicméně v řadách ruské armády je mnohem rozšířenější absence víry ve smysl války. Sverdlin k tomu říká, že někteří vojáci, jimž pomáhá, říkají jen, že nechtějí zemřít, kdežto nejčastěji slýchá, že „to není naše válka, nechápu, co tu proboha děláme“.
