Jeden z lídrů proruských separatistů v Donbasu ohlásil hromadnou evakuaci obyvatelstva do Ruska kvůli obavě z útoku ukrajinské armády. Rozkaz k ofenzívě by podle vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky Denisa Pušilina mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydat v nejbližší době.
První autobusy s ruskými občany měly podle agentury Interfax z území ovládaných separatisty vyjet v pátek večer. Agentura TASS doplnila, že evakuace již začala například v internátní škole pro sirotky v Doněcku.
„Od dnešního dne se organizuje hromadný, centrálně řízený odjezd obyvatelstva do Ruska. V prvé řadě se evakuují ženy, děti a starší lidé,“ řekl Pušilin.
„Po dohodě s vedením Ruské federace jsou v Rostovské oblasti připravena místa pro přijetí a ubytování našich občanů. Evakuovaným bude poskytnuto vše nezbytné. Jsou vytvořeny všechny podmínky pro rychlý přechod přes kontrolní stanoviště,“ dodal.
Nedlouho po neuznávané Doněcké lidové republice oznámila evakuaci i takzvaná Luhanská lidová republika, která byla taktéž vyhlášena proruskými separatisty.
„Ve snaze zabránit obětem mezi civilisty vyzývám obyvatele republiky, aby v co nejkratší době opustili území a vydali se do Ruské federace,“ citovala prohlášení lídra luhanských povstalců Leonida Pasečnika agentura AFP.
Ruský prezident Putin nařídil ministrovi pro mimořádné události, aby v Rostovské oblasti přiléhající k ukrajinským územím ovládaným separatisty zajistil pro příchozí ubytování, teplou stravu a zdravotní pomoc, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Vládu pak požádal, aby pro každého příchozího z Donbasu zajistila jednorázový příspěvek 10 tisíc rublů (zhruba 2 785 korun).
 |
Putin v pátek vyjádřil politování nad vyhrocením situace v Donbasu, odkud jsou hlášeny nové přestřelky mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty. Povstalci na východě Ukrajiny oznámili evakuaci civilistů z Doněcka a Luhanska do Ruska a uvedli, že se obávají ukrajinské ofenzívy.
Ruský prezident pak vyzval k přímým jednáním. Ukrajina však „s loutkami Moskvy“ jednat odmítá a domáhá se rozhovorů s vedením Ruska, které podle Kyjeva okupuje kromě Krymu i část Donbasu. Takové jednání zase odmítá Moskva.
„Bohužel, přímo teď sledujeme zostření situace v Donbasu,“ řekl Putin po setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Klíčem k obnovení občanského míru na Ukrajině a snížení napětí okolo této země je splnění minských dohod. Vše, co Kyjev musí udělat, je sednout za jednací stůl s představiteli Donbasu a dohodnout politické, vojenské, ekonomické a humanitární opatření k ukončení konfliktu. Čím dříve se tak stane, tím lépe,“ zdůraznil šéf Kremlu podle agentury Interfax.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba odmítl jako dezinformace ruské propagandy tvrzení separatistů o nadcházející ofenzívě ukrajinské armády či o sabotážích ukrajinských či polsky hovořících diverzantů v chemických provozech v Donbasu. „Ukrajina neprovádí ani nechystá takové akce. Počítáme pouze s diplomatickým řešením konfliktu,“ zdůraznil.
Britové uzavírají velvyslanectví v Kyjevě
Britské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo uzavření svého velvyslanectví v Kyjevě a přesun diplomatické mise do Lvova na západě Ukrajiny. Britské občany vyzvalo k odjezdu ze země, dokud jsou k dispozici běžné komerční lety, informovala agentura Reuters.
Přesunutí ambasády z Kyjeva je podle ministerstva dočasné, její personál bude nadále poskytovat služby z pobočky ve Lvově. Nizozemsko oznámilo přesun diplomatické mise z Kyjeva do Lvova přesně před týdnem. Spojené státy uzavřely své velvyslanectví v Kyjevě v pondělí.
Putin: Záminka k sankcím se vždy najde
Ruský prezident je přesvědčen, že Západ v každém případě vyhlásí proti Rusku sankce, které chystá pro případ, že by Rusko vpadlo na Ukrajinu. Záminka pro zavedení sankcí se podle Putina vždy najde.
„Sankce budou v libovolném případě, ať bude nějaký důvod související s Ukrajinou, nebo nebude, protože cíl je jiný – zbrzdit rozvoj Ruska a Běloruska. Kvůli tomuto cíli si vždy najdou důvod, aby zavedli ta či jiná nelegitimní omezení. Není to nic jiného než nekalá konkurence,“ prohlásil.
Sankční nátlak Putin pokládá za „hrubé porušení mezinárodního práva“. Ale na právo si Západ podle Putina vzpomene jen tehdy, pokud mu to vyhovuje. Jinak s radostí na všechny normy zapomene. „Jedinou cestou, jak to překonat, je sílit zevnitř, a to především ekonomicky,“ zdůraznil.
Moskva a Minsk si proto musí pomáhat, a toho se týkalo páteční setkání s Lukašenkem. Za osm let sankcí Rusko podle Putina dokázalo z 90 procent splnit úkoly souvisejí s nahrazením zakázaného zboží a výrobků z dovozu. Dopady sankcí podle Putina postihly i spojence USA, ale ti nyní „raději mlčí a trpí“.
Běloruský vůdce uvedl, že v sobotu společně s Putinem zavítají na vojenské cvičení. Diplomacie a vojenská cvičení pomáhají podle Lukašenka oběma zemím čelit Západu, který už „prohrál první kolo“ tohoto střetu.
Lukašenko neupřesnil, které vojenské cvičení má na mysli. Obě země nyní pořádají v Bělorusku velké společné manévry, které západní státy vnímají jako možnou hrozbu pro sousední Ukrajinu. Putin má v sobotu také velet cvičení ruských strategických sil, poznamenala agentura Reuters.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov později agentuře Interfax řekl, že Putin bude v sobotu sledovat cvičení strategických sil ze střediska ministerstva obrany. Připustil, že se k Putinovi přidá Lukašenko.
Putin ocenil, že Rusko a Bělorusko během loňského roku významně pokročily v budování společného svazového soustátí, a to mimo jiné přijetím 28 společných integračních programů. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.
Putin a Lukašenko jednali v Kremlu bez proticovidových omezení, na rozdíl od předchozích jednání Putina s francouzským prezidentem a německým kancléřem. Putina od Emmanuela Macrona a Olafa Scholze tehdy dělila šestimetrová vzdálenost mezi dvěma konci stolu, protože oba hosté odmítli absolvovat ruský PCR test.
Lukašenko a Putin se letos tváří v tvář setkali poprvé, loni v prosinci spolu jednali v Petrohradu. „Před jednáním si prezidenti stiskli ruce a přátelsky se objali,“ uvedl TASS a dodal, že Putin se Lukašenka s úsměvem nejprve dotázal, zda podstoupil test, a pak jej přátelsky uvítal. Lukašenko přikývl a přiznal, že mohl přijet dřív, ale čekal na výsledek testu. Společně pak usedli do křesel u krbu.
