Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Pokud jde o dobu trvání armádní operace, no, samozřejmě, to může být dlouhý proces,“ konstatoval Putin s tím, že v tuto chvíli ale nevidí důvod k zahájení další vlny mobilizace, protože do bojů na Ukrajinu byla zatím vyslána jen polovina z přibližně 300 tisíc v Rusku mobilizovaných mužů.
„Na 77 tisíc z nich je v bojových jednotkách, zbytek plní obranné pozice,“ prohlásil Putin. Ostatní povolaní muži jsou podle ruského prezidenta „zatím v rezervě“ a procházejí výcvikem v Rusku.
Putin na televizí přenášeném jednání také upozornil, že není pravda, že by ruští vojáci na Ukrajině hromadně dezertovali a vzdávali se. Vojáci se naopak podle něj dobrovolně vrací do bojů poté, co se zotaví ze zranění.
„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“ podotkl Putin na úvod jednání rady.
Ruský prezident si na něm postěžoval, že západní lidskoprávní organizace považují Rusko za „druhořadou zemi, která nemá žádné právo na existenci“.
Nezešíleli jsme, řekl Putin k jaderným zbraním
Rusko má podle šéfa Kremlu „ty nejpokročilejší jaderné zbraně, ale nehodlá s nimi mávat“. „Nemáme taktické nukleární zbraně v cizích zemích tak jako USA. Nezešíleli jsme, víme, co jsou zač. Jaderné zbraně bychom použili jen v případě reakce na útok,“ řekl s tím, že riziko nukleárního konfliktu narůstá.
Putin zopakoval své stanovisko, že Rusko nemělo jinou možnost, než na Ukrajině zasáhnout poté, co zde „Západ zahájil konflikt už roku 2014". „Revolucionáři tam začali válku, my nikoliv,“ tvrdil. „Rozpoutaly ji tehdy ukrajinské úřady, které přišly k moci cestou státního převratu, aby potlačily projevy vůle lidí žijících na Donbasu,“ řekl Putin.
Právě ochranou Rusů žijících na východě Ukrajiny Kreml mimo jiné vysvětluje svůj vpád do sousední země. Události z února 2014 skončily v Kyjevě pádem proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Kreml opakovaně viní západní země, že změny na Ukrajině vyprovokovaly.
Putin ve svém projevu také bez konkrétních důkazů řekl, že polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny. „Pokud jde o vlády v některých našich sousedních zemích, v Polsku, tak tamní nacionalistické živly sní o tom, že získají zpět svá takzvaná historická území, tedy že si zaberou západní území, která Ukrajina získala v důsledku rozhodnutí Josifa Stalina po druhé světové válce,“ citovala ruského lídra agentura TASS.
Polsko od začátku války patří mezi nejbližší spojence Kyjeva, který se brání ruské agresi. Přes polské území na Ukrajinu také míří většina západní vojenské pomoci. Podle Putina však jediným garantem ukrajinské celistvosti může být právě Rusko.
Jedním z úspěchů ruské „speciální vojenské operace“, jak Rusko nazývá válku na Ukrajině, je podle diktátora skutečnost, že se Azovské moře ocitlo uvnitř Ruské federace. Azovské moře omývá jihovýchodní ukrajinské pobřeží, na němž leží například okupovaný Mariupol, Berďansk nebo města na anektovaném poloostrově Krym.
Putin se v této souvislosti opět přirovnal k Petru Velikému, když prohlásil, že ovládnutí Azovského moře byl už sen tohoto cara.
