Začátkem týdne ruský web Maš uvedl, že Srbsko na počátku února dodalo Ukrajině 3 500 střel do raketometů Grad přes prostředníky v Turecku a na Slovensku. Dodavatelem byla podle něj srbská zbrojovka Krušik, od níž si rakety původně objednala kanadská firma.
„Již jsme požádali Bělehrad, aby tuto pozici vysvětlil,“ řekl ve čtvrtek večer Zacharovová zpravodajskému portálu RBC.
„Měla by být zveřejněna fakta, pak budou učiněny příslušné závěry, protože se skutečně jedná o mimořádně důležité téma pro dvoustranné vztahy,“ dodala mluvčí ruské diplomacie. Dříve také uvedla, že dosavadní zjištění „vyvolávají hluboké znepokojení“.
„Srbsko, a mohu to potvrdit, protože povolení vydává mé ministerstvo, nevyváží vojenská zařízení žádné zemi, kterou by mohlo považovat z jakéhokoliv hlediska za spornou či problematickou,“ uvedl šéf srbské diplomacie Dačić. Dodal, že ministerstvo nevydalo povolení k vývozu zbraní ani jedné ze stran zapojených do války na Ukrajině. Zprávy ruských médií odmítl.
Srbská zbrojovka v reakci na informace ruských médií vydala prohlášení, že není „žádným způsobem spojena s prodejem raket konečnému uživateli z Ukrajiny“.
Srbský ministr obrany Miloš Vučević v parlamentní rozpravě na toto téma řekl, že Srbsko „absolutně nedodává“ zbraně ani munici žádné ze stran ve válce na Ukrajině. Srbská média spekulují, že celá transakce se i vzhledem ke svému rozsahu musela uskutečnit s vědomím srbského vedení.
Srbsko udržuje úzkou vojenskou i politickou spolupráci s Ruskem, zároveň je ale kandidátem členství v Evropské unii. Srbský prezident Aleksandar Vučić sice ruskou invazi odsoudil a vyslovil podporu územní celistvosti Ukrajiny, zároveň se přes nátlak Západu odmítl připojit k protiruským sankcím.
Srbsko, které se prohlašuje za vojensky neutrální, má tradičně silný zbrojní průmysl a jeho zbraně se objevovaly ve většině současných či nedávných ozbrojených konfliktů na světě.
