Na východě Evropy začíná přituhovat. Státy Severoatlantické aliance přešly od rétoriky k činům a směřují k posílení své vojenské přítomnosti v Pobaltí. Zatím se jedná o omezenou pomoc – oficiálně se dosud vyslovilo jen Dánsko, jež posílí čtyřmi stíhačkami F-16 letku NATO v Litvě. Navíc vyšle jednu ze svých fregat, aby posílila hlídky v Baltském moři. Spojené státy i Spojené království, nejsilnější vojenští hráči Aliance, však zvažují vyslání dalších jednotek.
Podle informací deníku The New York Times by americký prezident Joe Biden v podobném případě navýšil přítomnost námořnictva, letectva i pěchoty. Spekuluje se o vyslání válečných lodí do Baltského moře, dosud však nepadlo konkrétní číslo – obdobně je tomu v případě stíhaček. Síla pěchoty byla předběžně stanovena na jeden až pět tisíc vojáků pro celý region východní Evropy. To by kromě Baltu – kvůli své předsunuté pozici uvnitř ruské sféry vlivu někdy přezdívaného „poloostrov NATO“ – jistě zahrnovalo také Polsko a další státy.
„Poloostrov NATO“
Například v Estonsku je již nyní kontingent NATO o síle asi 1200 mužů. Valnou část z něj tvoří Britové, jež doplňují zejména Francouzi. Také Londýn nedávno ústy ministryně zahraničí Liz Trussové nastínil plány vyslat další „stovky“ mužů. Rusové podle Trussové „nepochopili dějinnou lekci“ a sami sebe přivedou do ještě hlubší mezinárodní izolace.
Právě Estonsko nejhlasitěji žádá navýšení přítomnosti vojáků Aliance na svém území. „Nejlepší zastrašení je, když máte velké přátele,“ řekla v pondělí deníku Financial Times estonská premiérka Kaja Kallasová.
„Ve škole vás nebudou šikanovat, když máte silné a velké přátele, a stejné je to se zastrašováním (na mezinárodní scéně)… Nejlepší zastrašení pro Rusko je americká vlajka,“ dodala Kallasová.
Musíme Rusko odstrašit, říká britský velvyslanec. Podle něj je střed Evropy dezinformačním bitevním polem |
Biden ve věci zřejmě rozhodne ještě tento týden. Posílení přítomnosti amerických vojsk ve východních zemích NATO by bylo zásadním obratem proti dosavadní politice Washingtonu. Ještě před dvěma týdny totiž Američané signalizovali právě stažení vojáků z „východního křídla“ NATO jako jeden z potenciálních ústupků Putinovi, o nichž jsou ochotni jednat. To však po neúspěšných jednáních v Ženevě očividně vzalo za své.
Zbraně pro Ukrajinu
Již minulý týden USA povolily baltským státům poslat v Americe vyrobenou výzbroj na Ukrajinu. Podle amerických předpisů o kontrole obchodu se zbraněmi je totiž nutný souhlas ministerstva zahraničí předtím, než dotyčné země dodají americké zbraně třetí straně. Na základě uděleného souhlasu tak bude Estonsko moci předat Ukrajině protitankové střely Javelin a Litva samonaváděcí protiletadlové střely Stinger, uvedl nejmenovaný zdroj agentury Reuters.
Výzbroj již Kyjevu poslalo také Spojené království – podle některých zpráv se mělo jednat až o 2000 moderních, samonaváděcích protitankových systémů NLAW. Společně se zbraněmi dorazil i základní personál, který má ukrajinskou armádu vycvičit k jejich použití.
Rusko a Čína testují rozdělenou Evropu. EU se nedokáže postavit agresivním mocnostem |
„Budu mluvit jasně: jedná se o zbraně s krátkým dostřelem a jednoznačně obranným určením,“ řekl britskému parlamentu před týdnem ministr obrany Ben Wallace. „Nejde o strategické zbraně, které by byly jakoukoli hrozbou pro Rusko. Mají být použity k sebeobraně,“ zdůraznil.
Spojené státy i Británie naopak svorně zamítly možnost vyslání svých bojových sil na Ukrajinu. Britský vicepremiér Dominic Raab to doslova označil za „extrémně nepravděpodobné“. I přesto však podle britských médií existuje speciální komando složené mimo jiné z elitních jednotek SAS o síle 400 až 600 mužů, které je připravené k bleskovému nasazení na východní frontě.
