Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuští a američtí představitelé jednali o podmínkách Moskvy při osobních i online rozhovorech v průběhu posledních tří týdnů, uvedly zdroje Reuters. Ruské požadavky přitom označily za obecné a podobné těm, které Kreml předkládal Ukrajině, Spojeným státům a Severoatlantické alianci už dříve.
Mezi ně Rusko mimo jiné řadilo závazek Západu, že se Ukrajina v budoucnu nestane členskou zemí NATO a že na Ukrajině nebudou rozmístěny zahraniční jednotky, a také požadavek, aby mezinárodní společenství uznalo Krym a čtyři okupované oblasti Ukrajiny za součást Ruska, připomíná Reuters.
Rusko v posledních letech také požaduje, aby se Spojené státy a NATO zabývaly tím, co Kreml označuje za „prvotní příčiny“ války, včetně rozšiřování NATO na východ. Rusko zahájilo nevyprovokovanou vojenskou invazi do sousední země v únoru 2022 na přímý rozkaz prezidenta Vladimira Putina.
Třicetidenní klid zbraní
Americký prezident Donald Trump nyní čeká na Putinovo vyjádření, zda bude souhlasit s navrhovaným okamžitým 30denním příměřím, které jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v úterý po jednání delegací USA a Ukrajiny v saúdskoarabské Džiddě označil za první krok k mírovým rozhovorům.
Ve středu Trump prohlásil, že v tomto směru obdržel pozitivní zprávy, a vyjádřil naději, že Putin návrh na klid zbraní stejně jako Zelenskyj přijme. Američtí představitelé jsou podle něj již na cestě do Ruska, aby tam o příměří vyjednávali.
Někteří američtí činitelé, zákonodárci a odborníci se nicméně obávají, že Putin, bývalý důstojník KGB, příměří ve skutečnosti využije k tomu, aby zintenzivnil svou snahu vrazit klín mezi USA, Ukrajinu a Evropu a zmařit jakékoli mírové rozhovory, dodal Reuters.
