„Západ by mohl pomoci ukončit tato zvěrstva tím, že uplatní vliv na kyjevský režim a také zastaví dodávky zbraní Ukrajině,“ uvedl v úterý Kreml. Putin za zvěrstva označil ukrajinské ostřelování měst a obcí v Donbasu, tedy části ukrajinského území, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté.
Podle Putina může také Západ za vznikající globální potravinovou krizi. A to i kvůli sankcím, které v reakci na útok proti Ukrajině ma Rusko uvalil.
Boje si podle odhadů vyžádaly již desítky tisíc mrtvých, včetně civilistů. Kyjev a Západ na základě množících se důkazů obviňují ruské vojáky z páchání válečných zločinů.
Rusko zvěrstva popírá a naopak viní Kyjev, kde podle Putina vládnou „nacionalisté“ a „neonacisté“, z údajné „genocidy“ ruskojazyčného obyvatelstva.
Macron hovořil s Putinem telefonicky po více než měsíci. V médiích se ale zprvu objevila jen strohá informace, že hovor, který začal po poledni, trval dvě hodiny a deset minut.
Státníci spolu naposledy mluvili před více než měsícem, 29. března. Osobně se Macron s Putinem setkali 7. února a ještě na začátku války se francouzský prezident velmi intenzivně angažoval v diplomatických snahách o urovnání konfliktu.
Linka mezi Elysejským palácem a Kremlem byla od začátku války využita téměř dvacetkrát. Po nálezu hromadných hrobů v ukrajinské Buči po odchodu ruských vojsk z okolí Kyjeva ale telefonáty ustaly, píše AFP.
Úterní telefonát navazuje na Macronův sobotní hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Macron v něm slíbil další vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině.
Putin se vysmál sankcím a vyhrožoval západu bleskovou reakcí:
27. dubna 2022 |