Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se minulý týden na mimořádném summitu v Bruselu shodli, že má sedmadvacítka rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti.
Představitelé unijních států souhlasili, že je nutné podstatným způsobem zvýšit výdaje na obranu. K odlehčení státních rozpočtů členských států mohou pomoci například peníze z fondů určených na rozvoj členských zemí. Kladně byl přijat i návrh Evropské komise, která chce dočasným pozastavením dluhových pravidel pro armádní nákupy umožnit masivní zbrojní investice.
Souhlasíte s vylepšováním obrany zemí EU?
Komise současně navrhla společnou půjčku ve výši až 150 miliard eur, z níž by země mohly čerpat úvěry, zejména na pořizování celoevropské protivzdušné a protiraketové obrany, dělostřeleckých systémů, střel a munice či dronů.
Moskva však vnímá unijní záměry zvýšit svou bezpečnost zbrojením negativně. Na nejvyšší úrovni i mezi experty.
„Válka na Ukrajině nám otevřela oči“
„Nevyhrají nad námi! Protože my s nimi nebudeme hrát,“ okomentoval tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov unijní zbrojení. Jak zároveň dodal, Moskva se bude zabývat zajištěním svých vlastních zájmů.
„Vidíme, že Evropská unie nyní aktivně diskutuje o militarizaci EU a o rozvoji obraného segmentu. Jedná se o proces, který pozorně sledujeme, protože EU staví Rusko do pozice svého hlavního protivníka,“ nechal se rovněž slyšet Peskov.
Kreml je jeho ústy přesvědčen, že konfrontační rétorika Bruselu je v přímém rozporu se současným úsilím o nalezení mírového konfliktu na Ukrajině. „To samozřejmě může být potenciálně hluboce znepokojivé téma pro nás a mohli bychom muset přijmout příslušná opatření v reakci na zajištění naší bezpečnosti,“ uvedl Dmitrij Peskov.
Babiš nemá problém se třemi procenty HDP na obranu. Chtěl by systém Patriot |
„A sama Evropa bere vážně svá prohlášení o vyzbrojovaní? To je otázka,“ říká v rozhovoru pro Lidovky.cz ruský novinář působící v nejmenovaném vlivném ruském médiu, který si nepřál být kvůli možným problémům jmenován.
„Z Ruska se to jeví jako absolutní hloupost a šílenost. Abyste chápal, co Rusové chtějí, musíte v Rusku žít, hovořit s Rusy, cítit puls ruské společnosti. Pak pochopíte to nejdůležitější: dál už nepůjdeme. Nezaútočíme ani na Litvu, ani na Lotyšsko, ani na Estonsko, natož na Polsko. Válka na Ukrajině nám otevřela oči. Válkou na Ukrajině to skončí. Pro nás je nejdůležitější bezbolestně se dostat z této hrozné situace, a pak dlouho a ne bez problémů obnovovat vztahy v mezinárodní aréně. Jen hlupák může tvrdit, že se po Ukrajině chystáme někoho nebo něco dobýt,“ emocionálně vysvětluje expert.
Jak ruský novinář zdůrazňuje, Rusko bude mít problém obsadit a kontrolovat Ukrajinu. Rozšířit válku do dalších evropských zemí by nemělo žádný smysl.
Musk souhlasí s odchodem USA z NATO. Neměli bychom platit obranu Evropy, míní |
„My s nikým dalším bojovat nechceme. Máme dokonce problém zvládnout Ukrajinu a vlastně ani nechceme. Protože obsazení celé Ukrajiny by znamenalo, že v každé ukrajinské obci musí stát rota ruské armády. Jak velkou bychom měli mít armádu? Pětimilionovou? Bylo by lepší, pokud by těch pět milionů chlapů pracovalo ve prospěch ruské ekonomiky,“ vysvětluje.
Ven z té blbé války
Lidovkami oslovený expert je nepokrytě zklamaný z evropské politiky, která podle jeho slov degradovala.
„Pamatuji si Hanse-Dietricha Genschera, západoněmeckého ministra zahraničí, jak jednal se sovětským protějškem Eduardem Ševardnadzem. Byl jsem u toho jako zpravodaj. Jednali, mimochodem, o Severoatlantické alianci a východní Evropě. To byla úplně jiná úroveň evropské diplomacie, než bohužel vidíme dnes,“ vzpomíná.
„Nebraňte nám dostat se ven z té blbé války. V Istanbulu (tajná mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem na jaře 2022, která měla skončit dohodou o ukončení ruské agrese na podmínkách pro Ukrajinu nevýhodných - pozn. red.) jsme chtěli válku ukončit. Nedohodli jsme se. Na Západě si mysleli, že nás zničí. Mysleli si, že nás válka roztrhá. Neroztrhala. No tak promiňte. Nejsme Číňané, nejsme Asiati. Jsme Evropané. Chceme se vrátit k předchozím vztahům, komunikovat s těmi, kdo jsou na to připraveni. Ale sotva s Litevci nebo Poláky. Ale třeba s Italy, Španěly nebo i Čechy. Jsme součástí Evropy a nikam nezmizíme. Evropa by neměla bláznit,“ říká zcela upřímně ruský novinář.
