„Naše manželství bylo problematické od začátku,“ líčí Natalja Olenikovová z ruského Chakaska, jež se v roce 1993 provdala za Jevgenije Fontina. Krátce po svatbě otěhotněla a porodila syna Bogdana. Po třech letech je ale manžel opustil. „Vzal naši ledničku, nábytek a šel,“ uvedla.
Dalších třiadvacet let o Fontinovi téměř neslyšela. To se náhle změnilo poté, co Bogdan ve svých šestadvaceti letech zahynul v létě na ukrajinské frontě a jeho biologickému otci se naskytla možnost získat podíl na odškodnění. Rusko přislíbilo rodinám padlých až 12 milionů rublů (4,6 milionu korun).
 |
„Za ta léta synovi nekoupil ani čokoládovou tyčinku. Ani jednou se s ním nesetkal. Nikdy ho neuznal za svého syna. A pak Bogdan zemřel a najednou to uznání přišlo rychle,“ popsala Olenikovová, která se s exmanželem o kompenzaci za synovu smrt momentálně soudí.
Fontinova touha není podle stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE) ojedinělá. Téměř pětinu ruských dětí vychovávají svobodné matky, přičemž otcové často odmítají platit výživné nebo se podílet na výchově.
Případů je více
Pro většinu Rusů je zmíněných dvanáct milionů rublů astronomická částka a v některých případech to podnítilo rodinné rozbroje. „V Rusku je to obecně běžná praxe, že se objeví otec a sebere peníze,“ uvedla Olenikovová s tím, že její známá podobný boj proti svému exmanželovi vyhrála.
A s rostoucím počtem mužů vracejících se do Ruska v rakvi je podle RFE takových sporů stále více. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo ve válce zhruba o 78 tisíc lidí. Kreml o svých ztrátách oficiálně informoval třikrát, naposledy na konci záři přiznal šest tisíc mrtvých.
Dvaačtyřicetiletá Olesja Badrtdinová, která v Zabajkalském kraji na ruském Dálném východě vychovala sama tři chlapce, bojuje u soudu za to, aby svému exmanželovi zabránila v zisku peněz za smrt jejich jednadvacetiletého syna Vladislava. „Nic mi nedal, musela jsem si půjčovat,“ popsala.
Totožný souboj svádí také Marina Gorbunovová z Volgogradu. „Můj někdejší manžel je alkoholik, který se o syna nezajímal od jeho pěti let a neplatil výživné,“ uvedla. Také Olenikovová nedostala od exmanžela ani rubl.
Soud v Saratově v Povolží nedávno rozhodl, že biologický otec nemá nárok na odškodnění za smrt svého syna poté, co jeho bývalá žena prokázala, že nepomáhal s jeho výchovou a neplatil alimenty.
„Exmanžel pro mě umřel už dávno“
Některé ženy, které podobnému nezodpovědnému chování ze strany expartnerů čelily dlouhá léta, proto částečnou mobilizaci vyhlášenou 21. září vnímaly jako cestu ke spravedlnosti. Mnohé informovaly náborové úřady o místě pobytu svých někdejších či odcizených manželů.
Ruská vláda slíbila, že bude mobilizovaným vyplácet asi 200 tisíc rublů měsíčně (80 tisíc korun) a exmanželky tak mohou legálně požadovat svůj podíl jako výživné na děti. Pokud by jejich někdejší manželé přišli na Ukrajině o život, mají pak jejich děti nárok na miliony rublů.
„Můj exmanžel pro mě zemřel už dávno,“ uvedla Lilia Sergejevová, která předala informace o svém manželovi náborovým úředníkům. „Pokud bude poslán do boje a nepřežije, obdržím oficiální potvrzení, že neexistuje, a v souladu s tím všechny platby splatné dědicům,“ prohlásila.
Kompenzace a řada slíbených odměn byla po vyhlášení mobilizace pro mnohé také motivací k uzavření sňatků. Jejich počet po oznámení odvodů rapidně vzrostl, v některých oblastech Ruska dokonce mnohonásobně.
Jestli se ti, kteří mají na kompenzace nárok, ale slíbených peněz skutečně dočkají, není jasné. Agentura Reuters v létě informovala, že ruští úředníci s jejich vyplácením nespěchají. Řada navrátilců z bojů nebo pozůstalých si stěžovala, že dosud obdrželi pouze část slíbených peněz nebo vůbec žádné.
