Poslanci kyjevského městského sněmu se obrátili na vládu a radu národní bezpečnosti, aby budovu vyvlastnily. A pak by bylo možné zřídit v budově muzeum terorismu, říká Pašynnová.
Před anexí Krymu ruští diplomaté plánovali velvyslanectví rozšířit do kyjevské čtvrti Podil (česky Podolí), která se nachází v historickém centru města u řeky Dněpr. Nyní na místo, kde mohla být rezidence ruského velvyslance, chodí místní venčit psy a místu se říká Pesopark. Naproti, kde mohly být kanceláře zastupitelského úřadu, aktivisté zřídili zahrádku.
Nápad zaujal i ruskou redakci BBC, která připomněla, že po téměř 30 letech od navázání diplomatických styků mezi oběma zeměmi Ukrajina přerušila diplomatické vztahy s Ruskem po vpádu jeho vojsk do země loni 24. února.
Velvyslanectví si i tak vysloužilo špatnou pověst, podotkla BBC. Od ruské anexe Krymu a roznícení povstání východoukrajinských separatistů proti vládě v Kyjevě v roce 2014 se tu pravidelně demonstrovalo. Často při tom docházelo k potyčkám s policií, házení kamenů a petard.
Rusko mělo na Ukrajině také konzuláty ve Lvově, Oděse, Charkově, rezidence, kulturní středisko, obchodní zastoupení, kanceláře státních firem. Ještě před invazí byly tyto budovy opuštěny a diplomaté odjeli.
