Úřady nepřekvapivě informovaly, že v těchto oblastech stejně jako ve zbytku Ruska vítězí vládnoucí Jednotné Rusko.
Hlasování v oblastech, které Rusko před rokem v rozporu s mezinárodním právem zabralo Ukrajině, provázely případy sabotáže. Při útoku dronu byla v noci na neděli zničena volební místnost v Záporožské oblasti, jednom z ukrajinských regionů částečně obsazených Rusy. Nikdo v ní v té době nebyl.
Ruské okupační úřady v sousední Chersonské oblasti uvedly, že v sobotu byl nedaleko jednoho volebního místa objeven ostrý granát. Hlasování muselo být přerušeno do doby, než ho pyrotechnici zneškodnili.
Volební komise v neděli večer informovala, že Jednotné Rusko získalo asi 83 procent hlasů v legislativním sboru Záporožské oblasti, v takzvané Doněcké lidové republiky má asi 78procentní podporu.
V samotném Rusku byly nejpozorněji sledovány volby moskevského starosty. Sobjanin se starostou stal v roce 2010, pak vyhrál volby v roce 2013, kdy se mu postavil nyní vězněný opoziční lídr Alexej Navalnyj, a znovu zvítězil i o pět let později.
Ve většině ruských regionů se volební místnosti otevřely už v pátek a volby trvaly tři dny, jinde lidé mohli přijít hlasovat jen v neděli. Ve více než 20 regionech, včetně Moskvy nebo anektovaného Krymu, bylo možné hlasovat prostřednictvím internetu. Opozice to kritizovala, protože tento způsob hlasování je podle ní netransparentní a vytváří prostor pro manipulace.
Předseda Jednotného Ruska a bývalý prezident Dmitrij Medveděv po zveřejnění částečných výsledků řekl, že strana ve volbách dosáhla očekávaných výsledků a zvládla je důstojně.
O válce na Ukrajině kandidáti radši nemluvili
Analytik Abbas Galljamov, který v minulosti psal projevy pro ruského prezidenta Vladimira Putina, agentuře AP řekl, že téma války na Ukrajině, „nejdůležitější věc v ruské politice“, se ve volbách neobjevovalo.
Kandidáti se podle něho v kampani nechtěli otevřeně vyslovovat pro invazi, protože by to mohlo mít negativní dopad na jejich podporu. Zároveň není možné válku kritizovat, protože by uchazeči o politické posty „dostali zákaz kandidovat, zavřeli by je do vězení a označili za nepřátele státu“.
Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda podotýká, že volby v Rusku už léta nelze nazývat férovou a spravedlivou soutěží, protože Kreml ve snaze získat požadované výsledky upustil od systému „řízené demokracie“ a přešel k volebním manipulacím, změně pravidel na poslední chvíli nebo zcela jednostrannému zpravodajství o vládnoucí straně Jednotné Rusko ve státem kontrolovaných médiích.
Po začátku invaze na Ukrajinu loni v únoru režim výrazně přitvrdil represe vůči opozici i nezávislým médiím, a tak v současnosti významní Putinovi oponenti jsou v exilu nebo ve vězení.
