Ruské ministerstvo zahraničí podle agentury TASS nejprve odpoledne vydalo zprávu hovořící o tom, že si předvolalo francouzského velvyslance Jeana-Maurice Riperta „k objasnění nebezpečného přiblížení letounu francouzských vzdušných sil“ k letadlu ruské parlamentní delegace v čele s předsedou Státní dumy Sergejem Naryškinem. Incident se stal v pondělí ráno, kdy ruská delegace letěla do Ženevy na zasedání Parlamentní unie.
Čtyři ruské střely možná omylem dopadly na Írán. Moskva to popírá |
Náměstek ministra Alexej Meškov podle agenturní zprávy vyjádřil v souvislosti s incidentem znepokojení. Podobné akce Paříže podle Moskvy „podrývají možnost využití Francie jako místa konání mnohostranných schůzek a jednání“.
Následně ale francouzské ministerstvo obrany podle agentury AFP popřelo, že by nějaký francouzský armádní letoun byl do podobného incidentu zapleten.
Později to pak potvrdilo ministerstvo zahraničí v Paříži. „Bylo to švýcarský letoun F-18, nejednalo se o francouzský vojenský stroj,“ uvedlo v prohlášení, které citovala AFP.
NATO: Ruské narušení vzdušného prostoru Turecka je nepřijatelné |
Večer se pak k manévru svého vojenského letounu přihlásilo Švýcarsko. „Byla to běžná kontrola (ze strany) švýcarských vzdušných sil. Šlo o (stroj) F/A-18. Byla to kontrola zblízka s vizuálním kontaktem s pilotem a se zaznamenáním registrace. Bylo zjištěno, že je vše v pořádku. Jde o ověřování, o rutinní kontrolu,“ řekl podle AFP mluvčí ministerstva obrany Petera Mindera. Dodal, že kontrola se odehrála ve švýcarském vzdušném prostoru nad městem Bienne.
Moskva se omluvila
Paříž se podle AFP proti svému obvinění a proti předvolání velvyslance ohradila a vyjádřila nad postupem Ruska politování. Moskva se pak večer podle mluvčí ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové Francii diplomatickou cestou omluvila a obrátila se s žádostí o vysvětlení na Bern.
Ženevské letiště se nachází blízko švýcarských hranic s Francií, což mohla být příčina mýlky v tom, v jakém vzdušném prostoru se letounu v okamžiku incidentu nacházel.
Sergej Naryškin je od loňského března na sankčním seznamu osob, kterým je zapovězen vstup do Evropské unie. EU vyhlásila sankce proti Rusku v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu, které později rozšířila kvůli podpoře Moskvy proruským separatistům na východě Ukrajiny.
