Dokument, o kterém informovala agentura AP, výslovně neuvádí, že byl měl během přechodného období odstoupit současný syrský prezident Bašár Asad, což je hlavní požadavek opozice. V textu se pouze píše, že „prezident nebude předsedat ústavní komisi“.
  |
Materiál dále vyzývá zvláštního zmocněnce OSN Staffana de Misturu, aby pomohl zahájit jednání mezi syrskou vládou a „jednotnou delegací opozičních skupin“, a to na základě komuniké z roku 2012. V něm hlavní mocnosti v Ženevě vyzvaly k vytvoření přechodné vlády v Sýrii. Prozatímní kabinet by měl podle tohoto prohlášení mít plnou výkonnou moc a dovést zemi do řádných voleb.
Náměstek ruského vyslance při OSN AP řekl, že lituje úniku dokumentu. „Je to naše vize - je to náš návrh,“ dodal s tím, že Moskva je ochotna naslouchat návrhům dalších stran. Informace o plánech k Sýrii se objevila před dalším kolem vídeňských jednání, která mají v sobotu pokračovat na úrovni ministrů. V prvním kole těchto jednání 30. října se představitelé Spojených států, Ruska, Íránu a dalších zemí dohodli na zahájení nového mírového procesu, do něhož by byly vtaženy syrská vláda i opozice. Státníci se ale opatrně vyhnuli klíčové otázce, kdy by měl Asad odejít.
Váhavý Írán
Írán ve středu naznačil, že mezi účastnickými státy existují „velké rozpory“ a že by se kvůli nim druhého kola vídeňských jednání nemusel zúčastnit. Náměstek íránského ministra zahraničí Ámir Abdolláhján řekl, že Írán o své účasti teprve rozhodne. Důvodem jsou podle něj „jednostranné akce některých“ účastníků minulého kola. O jaké akce jde, ale neřekl.
Amerika je se zvrácenými Saúdy v posteli, zlobí se Hříšník v Mekce |
Už po prvním kole íránští představitelé upozornili, že Teherán z rozhovorů odstoupí, pokud jednání nebudou přínosná. Hovořilo se tehdy o „negativní roli“ Saúdské Arábie, která je regionálním soupeřem Íránu a do rozhovorů je rovněž zapojena. Zatímco Írán patří k Asadovým spojencům, Saúdská Arábie podporuje jeho oponenty. V OSN Rijád žádá odsouzení ruské a íránské intervence v Sýrii za podporu Asada.
Syrský konflikt má za následek čtvrt milionu mrtvých. Rusko do něj svým letectvem vstoupilo koncem září a stejně jako Írán přiznává, že má v Sýrii také vojenské poradce. Několik Íránců ale padlo na bojišti. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že za minulé dva dny ruská letadla při 85 náletech útočila v Sýrii na 277 teroristických cílů. Letectvo prý pomohlo syrské armádě prorazit pozice radikálů kolem letecké základny u Aleppa.
