Jeden z nejlepších ruských historiků měl zavraždit studentku, její uřezané ruce chtěl hodit do řeky |
„Toto (psychotraumatické působení) od (Jevgenije) Ponasenkova na mne a (zavražděnou) Anastasiji (Ješčenkovou) dolehlo na počátku předloňského roku a stalo se příčinou všech těch strašných událostí: Ponasenkov a zločinná skupina rozpoutali na mne štvanici, organizovali provokace na mých přednáškách. Vyhrožovali nám - mně hrozili, že má mrtvola bude plavat v Něvě,“ prohlásil historik, který je expertem na napoleonské období.
Kritizoval také média, která se jej prý snaží vykreslit jako „blázna“ ztotožňujícího se s Napoleonem Bonapartem. „Jsem historik, který hluboko proniká do tématu a plně se věnuje jeho studiu. Nejsem jako on (Napoleon).“
Jako pomluvu odmítl tvrzení své někdejší mladé partnerky, že ji v roce 2008 krutě zbil.
Moskevský historik Ponasenkov předloni obvinil Sokolova z plagiátorství. Údajně si „vypůjčil“ koncepci jeho monografie o Napoleonově tažení do Ruska v roce 1812, ale neuvedl zdroj. Sokolov na oplátku o oponentově práci prohlásil, že „není vědecká“, „autor není historik“ a jeho dílo „si nezasluhuje důvěru čtenáře“. Ponasenkov pak žaloval Sokolova za pomluvu. Spor dospěl až ke kasačnímu soudu, který letos v březnu ponechal v platnosti rozsudek odvolacího soudu, který částečně vyhověl žalobci.
V afektu ubila svou matku sekerou. Ženě soud vyměřil 15 let vězení |
Sokolova loni v listopadu zadržela v Petrohradu policejní hlídka poté, co opilý spadl do řeky Mojky. Policisté poté v jeho batohu našli ženské ruce a v historikově bytě zbytek těla. Třiašedesátiletý Sokolov se k vraždě přiznal. Se svou čtyřiadvacetiletou partnerkou a bývalou studentkou Anastasijí Ješčenkovou se prý pohádal a v afektu ji zabil. Z jejího těla potom odřezal hlavu, ruce a nohy. Údajně měl v plánu se těla zbavit a pak v kostýmu Napoleona veřejně spáchat sebevraždu.
Historik se francouzským vojevůdcem a císařem odborně zabýval, stejně jako jeho partnerka. Společně s Ješčenkovou vydali několik odborných článků, Sokolov o Napoleonovi napsal několik knih a jako expert působil při natáčení několika filmů i při rekonstrukcích napoleonských bitev. Přednášel také na francouzských univerzitách včetně pařížské Sorbonny.
Zločin vyvolal velký ohlas v zemi a rozvířil debatu o beztrestnosti pachatelů domácího násilí. Ruský parlament totiž v roce 2017 přijal zákon, podle kterého se domácí násilí v určitých případech neposuzuje jako trestný čin, ale pouze jako přestupek. Prezident Vladimir Putin tento zákon podepsal. To podle aktivistek oslabilo ochranu žen a dětí před násilím a zneužíváním ve vlastní rodině. Násilníkovi, který zbije člena vlastní rodiny, hrozí jen pokuta, pokud se násilí nedopustí častěji než jednou za rok. Podle aktivistek násilí v rodině či od partnera každý rok čelí skoro 16,5 milionu Rusek.
