Osmačtyřicetiletý Grigorij Pasko byl z titulu své novinářské funkce i námořním kapitánem druhého stupně. Vystudoval totiž vojenskou žurnalistiku a „sloužil“ ve Vladivostoku jako redaktor novin Vojevaja Vachta (Bojová stráž).
Zatčení Safronova ‚kalí‘ vztahy. Je to dobrá příležitost, jak potrestat Česko, tvrdí další zadržený novinář |
Glasnosť, tedy uvolnění pravidel pro sovětská média iniciovaná v polovině osmdesátých let Michailem Gorbačovem, se dostala i do vojenského tisku a někteří z redaktorů tak otevřeně kritizovali i poměry v samotné armádě.
Pasko se věnoval korupci a ekologii, tématy souvisejícími v té době s vyřazováním a odprodejem vojenské techniky. Spolupracoval při tom s japonskými žurnalisty, kteří kvůli blízkosti přístavů tichooceánské flotily měli o záležitosti spojené s likvidací zbraní, především jaderných ponorek,velký zájem.
Zadržely ho tajné služby, když se 23. listopadu 1997 snažil odletět do Japonska s dokumenty o likvidaci jaderného odpadu z vyřazovaných ponorek. V té době jeho jméno plnilo světová média, strávil dva roky ve vazbě, soudy vynesly několik verdiktů, z nichž poslední a nejpřísnější zněl – čtyři roky vězení za zradu ve formě špionáže.
  |
Amnesty International tehdy Paska označila za politického vězně. Za mřížemi nakonec strávil půl roku a byl kvůli mezinárodnímu nátlaku propuštěn. Dnes pořádá kurzy investigativní žurnalistiky.
Pasko byl historicky prvním novinářem, který stál u soudu s podezřením z vlastizrady. Jeho případ v některých aspektech připomíná kauzu Ivana Safronova, bývalého prominentního novináře a nyní poradce šéfa vesmírné agentury Roskosmos.
Ten kvůli aktivitám z dob své žurnalistické praxe čelí rovněž obvinění z vlastizrady kvůli údajné špionáži pro českou tajnou službu. Měl předat dokumenty české rozvědce, která je prý poskytla Američanům. On sám i jeho advokáti něco podobného popírají, v současnosti je ve vazební věznici Lefortovo v Moskvě. Pasko poskytl k aktuální kauze serveru Lidovky.cz rozhovor.
Lidovky.cz: Znal jste Ivana Safronova?
Jeho přímo ne, podle článků jsem ale věděl o jeho otci, taky se jmenoval Ivan Safronov. Byl jedním z mála lidí, kteří psali na velmi citlivé téma vojenské spolupráce Ruska s dalšími zeměmi jako dodávky zbraní. Tedy o protiletadlových systémech S-300, letadlech Su-35 a dalších zbraních, které šly do ciziny. Je to téma, které ne každý může psát, protože jsou potřeba spolehlivé a dobré zdroje. Bohužel Ivan Safronov starší dopadl špatně. (V březnu 2007 vypadl z okna svého domu, vyšetřování stanovilo jako nejpravděpodobnější příčinu sebevraždu. Lidé, kteří ho dobře znali, tomu ale nevěří - pozn. red.)
Lidovky.cz: Případu Ivana Safronova se stále obšírně věnují ruská média, proč takový zájem?
Tady se sešly minimálně tři problémy, které si různé instituce řeší. Za prvé chce Federální bezpečnostní služba (FSB) připomenout, že paragraf o vlastizradě číslo 275 v novelizované verzi z roku 2012 funguje nejen proti vědcům, ale i vůči novinářům. Safronov je po mě druhým novinářem obviněným z vlastizrady a vzkaz je takový, že si jeho kolegové mají dát pozor, aby u informování o vojenských tématech neskončili stejně.
Kromě toho je tu i zájem u Služby vnější rozvědky (SVR). Jejich auto se účastnilo zatčení, jejich lidi dělali expertizu a nelze zapomínat na to, že o jejich řediteli Sergeji Naryškynovi Safronov před rokem psal. No a své tu má i ministerstvo zahraničí, které tímto způsobem vyjadřuje svoji současnou averzi k Česku. Zdůrazňuje, že Safronov nevyzvídal jen pro USA, ale prostředníkem tu byla česká tajná služba. Zkrátka se nabídla dobrá příležitost, jak Česko potrestat spojením se špionážním skandálem i za všechny nedávné věci. A to přestože je to celé nesmysl, protože když už vyzvídáte nějaké informace pro tajnou službu, dělá se to přece obvykle přímo.
Lidovky.cz: Není už té mozaiky trochu moc?
Ještě v tom mohou být i další zájmy, třeba někdo chce zbavit postu šéfa Roskosmosu Dmitrije Rogozina.
Lidovky.cz: Myslíte, že Safronov opravdu nějaký zákon porušil a obžaloba se má čeho chytit?
Obhajuje ho Ivan Pavlov, advokát, který hájil i mě a známe se spolu už dvacet let. Už dokážu vyčíst z půlky jeho slova, co si myslí. Když ve středu mluvil o tom, jaké jsou v případu důkazy, pochopil jsem, že žádné. Úplně každého je dnes možné obvinit z toho, že napsal někomu email. I tento dopis je možné podrobit expertize a odborníci, kteří se tím zabývají, jsou jenom u SVR nebo FSB. Jiné tu na případy velezrady nemáme. No a tito experti prostě potvrdí, že dopis obsahuje státní tajemství, když je to potřeba potvrdit. Článek 275 je tak napsaný, že je velmi lehké podle něj dokázat vinu a obviněného potrestat.
Lidovky.cz: Jak myslíte, že tento případ může skončit?
Pokud tu bude velmi silný tlak ze strany profesionální žurnalistické komunity, potom ho můžou třeba i propustit bez toho, aby se věc dostala k soudu. Nebo může u soudu dostat čtyři roky a ne dvanáct. Ale předvídat se tu nic nedá, nejde totiž o justiční kauzu, ale politickou záležitost.
