Eděm Semedljajev, advokát Oleha Melnyčuka, kapitána zadržené ukrajinské lodi Jany Kapu, zpravodaji Rádia Svoboda řekl, že posádka lodi při výslechu jakoukoli vinu odmítla a popřela, že by loď narušila ruské teritoriální vody. Při zadržení ruští vojáci Melnyčuka údajně bili, mučení Ukrajinec popřel.
Ukrajinská tajná služba a vojenská prokuratura v úterý obvinila osm Rusů, kteří se na nedělním incidentu podíleli, z napadení ukrajinských námořníků. Podezírají je také z „přípravy, rozpoutání a vedení agresivní války“, anebo z „úkladné vraždy“. Po obvinění má následovat žádost k ruské justici, aby vzala do vazby podezřelé, mezi kterými jsou náčelníci pohraniční správy a pobřežní stráže ruské tajné služby FSB na Krymu či kapitáni strážních lodí.
  |
Kerčský průliv, kde v neděli k ozbrojenému konfliktu došlo, je sice otevřený, ale ukrajinská obchodní plavidla stejně jako v minulosti čekají dlouho na ruské povolení k plavbě pod krymským mostem. Podle serveru listu Ukrajinska pravda čeká na povolení 20 ukrajinských obchodních lodí vezoucích náklad do ukrajinského přístavu Mariupol v Azovském moři. Některé z nich už čekají téměř dva týdny.
Ruská tajná služba FSB v úterý zveřejnila text písemného pokynu, který ruští vojáci údajně našli na palubě jedné ze zadržených ukrajinských lodí. V rozkazu se prý uvádí, že ukrajinský vojenský konvoj má podniknout cestu do azovského přístavu Berďansk přes Kerčský průliv tajně, mimo dohled ruských vojenských lodí a pobřežní stráže.
Porošenko v televizi oznámil změnu platnosti válečného stavu, místo středečního rána začal prý formálně platit už v pondělí a potrvá do 26. prosince |
V reakci na incident ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.
Šéf ukrajinské tajné služby potvrdil, že na palubě ukrajinských člunů byli i příslušníci kontrarozvědky a „jeden z důstojníků byl těžce zraněn“. Německá kancléřka Angela Merkelová, které český prezident Miloš Zeman v úterý z Jeruzaléma popřál úspěch ve snaze konflikt zmírnit, po telefonátu s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem hovořila i s ruský vůdcem Vladimirem Putinem.
Rusové těžce zranili důstojníka tajné služby SBU na ukrajinské lodi, tvrdí šéf kontrarozvědky |
S Putinem se po kerčském incidentu pokoušel spojit i Porošenko. Řekl to v úterý v kyjevské televizi. Žádost o rozhovor ale zůstala bez odpovědi. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel, ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.
Putin podle sdělení Kremlu kancléřce Merkelové řekl, že je rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog,“ uvedl podle tisku úřad německé vlády.
Porošenko v televizi varoval, že zemi ohrožuje „skutečná válka“ s Ruskem. Moskva posílila vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně.
Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu v části země. Americké úřady v úterý varovaly občany USA, aby přehodnotili své případné cesty do těchto oblastí. Je třeba počítat s nečekanými uzavírkami ulic, návštěvníci by se měli vyhnout případným demonstracím. České ministerstvo zahraničí na svém webu upozorňuje, že ukrajinské orgány mají pravomoc omezit pohyb osob. Lze předpokládat zvýšenou činnost bezpečnostních složek.
VIDEO: Jak Ukrajinci ‚vyprovokovali‘ spor u Krymu. Ruská loď vrazila do ukrajinské |
Připravenost podpořit po kerčském incidentu nové protiruské sankce vyjádřili zástupci Polska a Estonska. „Polsko se určitě zapojí, protože jsme v zásadě připraveni ke všem krokům, které by vedly k ukončení konfliktu,“ prohlásil prezident Andrzej Duda během návštěvy Sofie. „Sankce jsou pravděpodobně tím nejpřesvědčivějším způsobem, jak dát ruskému vedení najevo, že to myslíme vážně,“ prohlásil estonský ministr Jüri Luik.
„Zatím se nevedou žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval. Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a já si nemyslím, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU).
