Oznámila to dnes ruská parlamentní vyšetřovací komise, podle jejíhož šéfa Alexandra Toršina pochybili hlavně severoosetští policisté.
Roli ruských speciálních sil, které školu obléhaly a po krvavém boji rukojmí osvobodily, však Toršinova zpráva neobjasnila. Možným pochybením federálních úřadů se komise bude
údajně zabývat i nadále a výsledek zveřejní později. Již v úterý ale ruští žalobci dospěli k závěru, že ruské ozbrojené síly na celém incidentu nenesou žádnou vinu.
Státní zastupitelství pouze poukázalo na nedostatečnost bezpečnostních opatření, podobně jako Toršin ve své zprávě. Šéf parlamentní vyšetřovací komise uvedl, že ruský ministr
vnitra Rašid Nurgalijev a jeho náměstek odeslali dva týdny před teroristickým útokem severoosetskému policejnímu sboru telegram, kde jeho zástupcům nařídili zpřísnění bezpečnostních opatření během prvního školního dne, tedy přesně v den beslanského
masakru.
"Kdyby byly instrukce dodrženy, nemuselo k teroristickému útoku vůbec dojít, ale nestalo se tak," podotkl. Závěry vyšetřovací komise poukazují i na špatnou práci místní pořádkové služby po útoku teroristů. "Policejní kordon nedokázal zabránit obyvatelům Beslanu, aby se dostali do budovy ve snaze zachránit své děti," řekl Toršin zákonodárcům.
Toršin také místní představitele kritizoval za lži o skutečném počtu rukojmí, který nakonec dosáhl 1128 lidí. "Přibližný počet rukojmích byl znám již 1. září odpoledne. Navzdory tomu místní úředníci ještě několik dní tvrdili, že teroristé zajali celkem 354 rukojmích," dodal.
Otázky ale nadále zůstávají nad použitím těžkých zbraní při osvobozování rukojmích speciálním ruským komandem. Z vyšetřovací zprávy, kterou citovala agentura Interfax, vyplývá, že speciální jednotky při zásahu použily granátomety a plamenomety, nechybělo
však ani ostřelování z tanku.
Není ale jasné, zda vojáci nasadili těžké zbraně v době, kdy v budově stále byli rukojmí.
Nejvyšší státní zástupce Nikolaj Šepel před nedávnem připustil, že jednotky při zásahu těžké zbraně skutečně využily, ale až v době, kdy byli všichni rukojmí mimo budovu. Ještě
několik týdnů po obléhání beslanské školy ale úředníci odmítali například tvrzení o nasazení plamenometů.
Tyto informace zajímají především obyvatele Beslanu, kteří při teroristickém útoku ztratili své nejbližší. Jeden ze svědků celého incidentu agentuře AP řekl, že Toršinově zprávě nevěnoval žádnou pozornost.
"Je to všechno fikce. Budou znovu lhát a nikdo za smrt dětí neponese zodpovědnost," dodal. Podobného názoru je i předsedkyně výboru Beslanské matky Zuzana Dudijevová, podle níž "nejbolestnější otázky zůstávají nezodpovězeny".
Ozbrojenci, kteří žádali stažení ruských vojsk z nedalekého Čečenska, zaútočili na školu 1. září 2004. Více než 1100 lidí, včetně dětí, rodičů a školního personálu, vzali jako rukojmí a
zabarikádovali se v místní tělocvičně, kde nastražili několik výbušnin.
Většina z 331 obětí, z nichž 186 byly děti, zahynula při chaotické osvobozovací akci ruských speciálních jednotek. Někteří svědci dokonce uvedli, že řadu obětí mají na svědomí právě ruští vojáci. Beslanskou tragédii vyšetřuje už více než rok několik nezávislých komisí, většinou s chabými výsledky.
Sdružení Beslanské matky i ostatní oběti tragédie kritizují fakt, že vyšetřovatelé ignorují některé důkazy a že se snaží očistit vysoce postavené politiky, kteří podle nich krveprolití
dopustili. V severoosetské metropoli Vladikavkazu se již několik měsíců koná soudní proces s jediným přeživším teroristou. Odsouzen ale zatím nebyl nikdo.
Roli ruských speciálních sil, které školu obléhaly a po krvavém boji rukojmí osvobodily, však Toršinova zpráva neobjasnila. Možným pochybením federálních úřadů se komise bude
údajně zabývat i nadále a výsledek zveřejní později. Již v úterý ale ruští žalobci dospěli k závěru, že ruské ozbrojené síly na celém incidentu nenesou žádnou vinu.
Státní zastupitelství pouze poukázalo na nedostatečnost bezpečnostních opatření, podobně jako Toršin ve své zprávě. Šéf parlamentní vyšetřovací komise uvedl, že ruský ministr
vnitra Rašid Nurgalijev a jeho náměstek odeslali dva týdny před teroristickým útokem severoosetskému policejnímu sboru telegram, kde jeho zástupcům nařídili zpřísnění bezpečnostních opatření během prvního školního dne, tedy přesně v den beslanského
masakru.
"Kdyby byly instrukce dodrženy, nemuselo k teroristickému útoku vůbec dojít, ale nestalo se tak," podotkl. Závěry vyšetřovací komise poukazují i na špatnou práci místní pořádkové služby po útoku teroristů. "Policejní kordon nedokázal zabránit obyvatelům Beslanu, aby se dostali do budovy ve snaze zachránit své děti," řekl Toršin zákonodárcům.
Toršin také místní představitele kritizoval za lži o skutečném počtu rukojmí, který nakonec dosáhl 1128 lidí. "Přibližný počet rukojmích byl znám již 1. září odpoledne. Navzdory tomu místní úředníci ještě několik dní tvrdili, že teroristé zajali celkem 354 rukojmích," dodal.
Otázky ale nadále zůstávají nad použitím těžkých zbraní při osvobozování rukojmích speciálním ruským komandem. Z vyšetřovací zprávy, kterou citovala agentura Interfax, vyplývá, že speciální jednotky při zásahu použily granátomety a plamenomety, nechybělo
však ani ostřelování z tanku.
Není ale jasné, zda vojáci nasadili těžké zbraně v době, kdy v budově stále byli rukojmí.
Nejvyšší státní zástupce Nikolaj Šepel před nedávnem připustil, že jednotky při zásahu těžké zbraně skutečně využily, ale až v době, kdy byli všichni rukojmí mimo budovu. Ještě
několik týdnů po obléhání beslanské školy ale úředníci odmítali například tvrzení o nasazení plamenometů.
Tyto informace zajímají především obyvatele Beslanu, kteří při teroristickém útoku ztratili své nejbližší. Jeden ze svědků celého incidentu agentuře AP řekl, že Toršinově zprávě nevěnoval žádnou pozornost.
"Je to všechno fikce. Budou znovu lhát a nikdo za smrt dětí neponese zodpovědnost," dodal. Podobného názoru je i předsedkyně výboru Beslanské matky Zuzana Dudijevová, podle níž "nejbolestnější otázky zůstávají nezodpovězeny".
Ozbrojenci, kteří žádali stažení ruských vojsk z nedalekého Čečenska, zaútočili na školu 1. září 2004. Více než 1100 lidí, včetně dětí, rodičů a školního personálu, vzali jako rukojmí a
zabarikádovali se v místní tělocvičně, kde nastražili několik výbušnin.
Většina z 331 obětí, z nichž 186 byly děti, zahynula při chaotické osvobozovací akci ruských speciálních jednotek. Někteří svědci dokonce uvedli, že řadu obětí mají na svědomí právě ruští vojáci. Beslanskou tragédii vyšetřuje už více než rok několik nezávislých komisí, většinou s chabými výsledky.
Sdružení Beslanské matky i ostatní oběti tragédie kritizují fakt, že vyšetřovatelé ignorují některé důkazy a že se snaží očistit vysoce postavené politiky, kteří podle nich krveprolití
dopustili. V severoosetské metropoli Vladikavkazu se již několik měsíců koná soudní proces s jediným přeživším teroristou. Odsouzen ale zatím nebyl nikdo.