Nová dohoda dává kurdským oddílům YPG ode dneška 150 hodin (šest dní) na stažení od hranice z oblastí, kde vznikne bezpečnostní oblast. Rusko se bude podílet na jejím zabezpečení spolu s Tureckem a také Sýrií. Varovalo Kurdy, aby se nepokoušeli u hranice zůstat, protože pak budou čelit sami turecké vojenské mašinérii.
Erdoganovy ambice sahají i mimo Sýrii. Tvrdí, že chce mít jaderný arzenál |
Turecko YPG řadí k teroristům a nepřeje si, aby tyto oddíly působily u jeho hranice. Chce tam vrátit masu syrských uprchlíků, jež jsou nyní na jeho území. Kvůli tomuto záměru Turecko zahájilo 9. října ofenzivu v Sýrii a jeho počínáním se bude na svém jednání tento týden zabývat NATO.
Stoltenberg kvitoval zlepšení situace, což podle něj zvyšuje možnost politického řešení. Hovořil s německou ministryní obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou o jejím návrhu na vytvoření bezpečné zóny a ministři zemí NATO hodlají jednat o tom, zda do ní zapojit i alianční síly.
Ke Stoltenbergově návrhu se vyjádřil pro Lidovky.cz i český premiér Andrej Babiš: „Vypadá to, že NATO slyší, co říkám. Že by se Německo inspirovalo názory, které jsem prezentoval vícero politikům v Evropě? Akorát je už asi pozdě, bohužel. Už nás nepotřebují. Když jsem s tím přišel, tak mě týdeník Respekt málem ukřižoval.“
Oddíly ruské vojenské policie ve středu překročily Eufrat, začaly hlídkovat v Manbidži. Rusové dorazili také do Kobani a podle ministerstva obrany pomohou zajistit stažení YPG a jejich zbraní do vzdálenosti 30 kilometrů od turecké hranice.
Zóna má být v délce 120 kilometrů, z níž se Kurdové stahují od minulého čtvrtka, kdy Turecko přistoupilo na 120hodinové příměří. Podle oznámení USA už se kurdské milice z této zóny stáhly.
Kurdové a Turecko se vzájemně obvinili z nedodržování příměří v Sýrii |
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale naznačil, že USA povzbuzují Kurdy, aby od hranice neodcházeli, a vyzývají je, aby se postavili turecké armádě. Peskov k tomu řekl, že USA zrazují své mnohaleté spojence, a Kurdům vzkázal, že budou-li proti Turecku bojovat, turecká mašinérie je rozdrtí.
YPG se podílely na boji proti teroristům z Islámského státu a byli v tom spojenci Američanů. Prezident Donald Trump dal na začátku října pokyn ke stažení amerického kontingentu ze Sýrie, čímž Turecku invazi usnadnil. K situaci se ve středu v 17:00 SELČ hodlá osobně vyjádřit. Američané se stahují do sousedního Iráku, který ale nedal povolení k jejich rozmístění.
Americký ministr obrany Mark Esper v Iráku jedná a tamní ministr obrany Nadžáh Šammarí po setkání s ním řekl, že Američané Irákem jenom projíždějí a do čtyř týdnů jej opustí. Zamíří prý do Kuvajtu, Kataru nebo USA.
Zatímco Ankara ponechává otevřenou možnost obnovy bojů proti Kurdům, kritika Turecka za jeho postup trvá. Ke kritikům se řadí i Česká republika, jejíž Poslanecká sněmovna tureckou invazi považuje za porušení mezinárodního práva. K tomuto stanovisko se ve středu připojil také prezident Miloš Zeman.
Evropský parlament chce prosadit škrty financí pro Turecko a zmrazit Ankaře 100 milionů eur (téměř 2,6 miliardy Kč). Jedním z důvodů je ohrožování regionální stability ze strany Turecka.