Pondělí 21. června 2021svátek má Alois 30 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Rusové ztrácejí krok se světem, struktura jejich ekonomiky je zoufalá, říká geograf Bičík

Vojenská přehlídka ruského námořnictva. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vojenská přehlídka ruského námořnictva. | foto: Reuters

Ruská pozice na globálním poli v posledním půlstoletí výrazně zeslábla z pohledu politického i ekonomického, dokládá na konkrétních datech geograf Ivan Bičík. Podle něj to ale Rusům nebrání v tom stále vidět oblast bývalého Sovětského svazu i někdejší satelity ve východní Evropě jako území, na která „mají nárok“.

Lidovky.cz: Nedávno označil šéf britské tajné služby MI6 Richard Moore Rusko za „zemi v úpadku, která ztrácí mocensky, ekonomicky i demograficky.“ To je pohled politika. Souhlasil byste s tím optikou odborníka?
Naprosto. Všechna vývojová data, která máme k dispozici, to potvrzují. Když bych začal od ekonomiky, tak v roce 1970, tedy před padesáti lety, tehdejší Sovětský svaz vytvářel asi 12 procent světového hrubého domácího produktu. V roce 1990 to bylo už jen necelých sedm procent a dnes má stejná oblast (tedy Rusko a osamostatněné bývalé sovětské republiky) podíl na světové ekonomice ani ne tři procenta. To je přece gigantický sešup.

Lidovky.cz: Jaké za tím vidíte důvody?
Rozdělil bych to do tří oblastí. Za prvé je to strnulý charakter ruského politického systému. Dále zaostalá struktura ekonomiky a za třetí něco, čemu já říkám extenzifikace.

Ivan Bičík (*1943)

- Docent geografie se dlouhodobě zabývá státy východní Evropy a zeměmi někdejšího Sovětského svazu z pohledu ekonomického, sociálního a politického vývoje.

- V letech 1994 až 2006 byl prezidentem České geografické společnosti.

- Působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy na Katedře sociální geografie arfegionálního rozvoje, kterou v minulosti opakovaně vedl.

- Pravidelně publikuje v českých i zahraničních odborných periodikách.

Geograf Ivan Bičík

Lidovky.cz: Tak to mi vysvětlete. Když začneme tou politikou...
Jde o to, že v Rusku už dlouhá léta vládne jedna a tatáž mocenská klika s Vladimirem Putinem na vrcholu. Ta má prakticky neomezenou politickou moc a funguje v koexistenci s přibližně dvěma sty mocnými rodinnými klany, které drží ekonomickou moc.

Mezi těmito elitami funguje nepsaná dohoda: my (politici) vás necháme v jakémsi polosvětě podnikat a vysávat stát, ale vy (ruští oligarchové často žijící v zahraničí) za to budete držet ústa a krok, a když budeme potřebovat, přispějete nám penězi, kterých máte dost. Takový systém je pro tu nejužší elitu výhodný, samozřejmě ale brzdí konkurenci a pokrok.

Lidovky.cz: Jak je to doopravdy s ruským hospodářstvím? Čísla, která jste citoval, vypadají skoro hrůzostrašně.
Struktura ruské ekonomiky je zoufalá a odpovídá nejchudším rozvojovým zemím. Velká část příjmů státu jde z prodeje nezpracovaných nerostných surovin, hlavně ropy a zemního plynu. Rusko sice také vyváží nějaké průmyslové výrobky, ty jsou ale většinou mizerné kvality a obstojí jen na nenáročných trzích. Chybí inovace, rozvoj nových technologií... prostě to, co v současnosti dělá státy skutečně úspěšnými.

Z tohoto schématu se vymykají jen dvě oblasti: zbraně a kosmický výzkum. V prvním případě je zřejmé, že Rusům jde o hrubou sílu a moc, v kosmu se jedná o prestiž.

Lidovky.cz: Co jste myslel tou extenzifikací jako znakem úpadku?
Když se podíváte na územní rozvoj Ruska v posledních staletích, tak vidíte, že oni směřovali svoje úsilí a expanzi hlavně východním, respektive jihovýchodním směrem; nikoli na západ. To bylo mj. „dobývání“ Sibiře – abychom k nim ale byli spravedliví, byl to proces srovnatelný třeba s dobýváním amerického Západu v USA. Jinak řečeno, Rusko se rozpínalo tím směrem, kde byl malý odpor a taky dost volného prostoru. A po vzniku Sovětského svazu a nástupu komunistů, kde Rusové vždy hráli klíčovou roli, do toho zařadili hospodářskou expanzi: to byly ty takzvané „územně výrobní komplexy“. U zdrojů surovin, kterých bylo na Sibiři i jinde mnoho, napřed zprocesovali těžbu, pak u toho postavili nějaký těžký průmysl, časem na to navázali nějaké služby a tak dále.

Tohle může fungovat jen když máte k dispozici ty suroviny a taky dost prostoru. Jenže svět se od té doby změnil – vyrobené miliony tun oceli už dávno nejsou rozhodující – a dnes tento koncept nemůže být úspěšný.

Lidovky.cz: Přece jen ale k nějakému ekonomickému pokroku v posledních letech v Rusku došlo a i běžní lidé se mají o něco lépe než, řekněme, před 20 lety...
To je sice pravda, ovšem problém Ruska je v tom, že tento pokrok je mnohem pomalejší než v jiných částech světa a Rusko tím globálně ztrácí, jak jsem řekl v úvodu. Nezapomínejme také na ohromné rozdíly v rámci země. Mezi Moskvou na jedné straně a venkovskými oblastmi někde na Sibiři je propastný rozdíl.

Lidovky.cz: Když se posunu k demografii zmíněné v úvodu, tak když se podíváme na data, na první pohled v Rusku zaujme poměrně nízká naděje dožití, srovnatelná s rovníkovou Afrikou. Narodit se v Rusku znamená, že v průměru zemřete o nějakých deset let dříve než v západní Evropě nebo v USA. Jak je tohle možné?
Odpovím otázkou. Kolik máte doma košil?

Lidovky.cz: Nevím přesně, možná třicet. Ale proč zrovna košile?
No vidíte. Mě se na to v Rusku ptali často, odpovídal jsem podobně. Mířím tím k něčemu jako jsou základní životní potřeby. Mnoha Rusům totiž k životu historicky stačila na rozdíl od nás košile jediná. Zato nesmí chybět jiná „nezbytnost“ – a tou je, kromě chleba, především vodka.

Jistě to není jediný důvod, proč umírají tak záhy, ale jsem pevně přesvědčen, že alkoholismus hraje v nízké naději dožití podstatnou roli.

Lidovky.cz: Podívejme se teď trochu na geopolitiku. Zmínil jste, že historicky se Ruská říše rozpínala spíše směrem na východ; v současnosti ale vidíme hlavní třecí plochy hlavně při západním okraji Ruska – Ukrajina, Pobaltí... A kauza Vrbětice nám drsně připomněla, že Rusko neztratilo „zájem“ ani o své bývalé satelity ve středovýchodní Evropě. Opravdu Rusové pořád tuto oblast vnímají jako „svoji“?
O tom vůbec nepochybujme. Když jste zmínil ty Vrbětice, tak na tom případě je podle mého ze všeho nejdůležitější tzv. bulharská stopa. Nebýt jí, žádné výbuchy by nebyly.

Lidovky.cz: Myslíte podezření, že ve Vrběticích byly uskladněny zbraně určené pro Ukrajinu skrze bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva?
Jistě. Rusy na tom musely podráždit dvě věci. Za prvé, že tam byla munice a zbraně určené proti „nim“, tedy podle všeho určená na frontu proti proruským separatistům na Ukrajině. A za druhé, že tím obchodníkem měl být zbrojař z Bulharska, tedy člověk z někdejší de facto sovětské „gubernie“. Vnímají to asi takto: jak si vůbec mohou osoby či instituce z našeho zájmového prostoru dovolit jít proti nám? To je třeba potrestat.

Lidovky.cz: Mám si to přeložit tak, že stávající ruská mocenská garnitura podle Vás stále považuje prostor středovýchodní Evropy až po Šumavu včetně za oblast, na kterou má jakýsi privilegovaný nárok?
Rozhodně, to je základ celého problému. Přidal bych k tomu i zakavkazské státy – ostatně taková Gruzie už vzpurný postoj proti Rusku odskákala. O Ukrajině nemluvě. Mezi neruským obyvatelstvem bývalých sovětských republik a i v některých částech současného Ruska ostatně z tohoto důvodu existuje vůči etnickým Rusům neskrývaná nenávist.

Feri odešel s kryptoměnou za 3 miliony. Za peníze z mandátu, tvrdí

Dominik Feri | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Bývalý poslanec Dominik Feri stihl od začátku letošního roku do konce květnu nakoupit kryptoměnu v hodnotě přes 3...

Sledujeme začátek rituální sebevraždy lidstva, říká Čech s IQ 206

Oficiálně nejchytřejší Čech nepůsobí jako robot, nechrlí ze sebe tisíce... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Je jedním z nejchytřejších Čechů, ale jako robot nepůsobí. Při osobním setkání je Karel Kostka, vzděláním učitel,...

Z dětství jsem si nesla zranění, rodinu chceme, říká Gregor Brzobohatá

Taťána Gregor Brzobohatá | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vítězka Miss World, topmodelka, zakladatelka nadace a influencerka Taťána Gregor Brzobohatá přijala další výzvu: právě...