4. února 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Ruští ozbrojenci dobývají Afriku. ‚Základny mají mimořádný strategický význam‘

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Reuters

MOSKVA/BANGUI Po Sýrii má Rusko ambice šířit svou vojenskou přítomnost až na černý kontinent. Místo vojáků posílá vesměs soukromé žoldnéře, publicita je nežádoucí.

Novinář Orchan Džemal, režisér Alexandr Rastorgujev a kameraman Kirill Radčenko byli loni 31. července zavražděni, když ve Středoafrické republice (SAR) připravovali materiál o působení ruských žoldnéřů z takzvané Vagnerovy skupiny. Podle místních úřadů mají čin na svědomí islamisté, oficiální ruské vyšetřování ho přičítá loupežnému přepadení. 

Tým poslala do Afriky investigativní skupina Dossier financovaná kritikem Kremlu Michailem Chodorkovským. Její vlastní šetření došlo k závěru, že trojici sledovali a poté zřejmě i zavraždili sami ruští žoldnéři ve spolupráci s místní policií. Novináři se totiž pustili do mimořádně citlivého tématu rozšiřování ruské přítomnosti v Africe.

Sledovat aktivity skupiny, která pod velením někdejšího příslušníka speciálních sil vojenské rozvědky GRU Dmitrije Utkina (zvaného Vagnera) bojovala v Sýrii a na Ukrajině, nemá mezi novináři pověst zrovna bezpečné práce. Loni na jaře například v Jekatěrinburgu „vypadl z okna“ novinář Maxim Borodin, proslulý pátráním po stopách vagnerovců v Sýrii. 

V případě žurnalistů zavražděných v SAR se chyba stala hned na začátku, kdy se jeden z organizátorů cesty obrátil s prosbou o pomoc k člověku z mediálního vydavatelství Jevgenije Prigožina. Ten vedle množství propagandistických aktivit řídí právě i Vagnerovu skupinu.

„Základna“ v sídle diktátora

Příběh ruského pronikání do Středoafrické republiky začal koncem roku 2017, kdy Moskva dostala od OSN výjimku z embarga a mohla dodat zbraně tamní armádě a policii. V lednu 2018 pak z Ruska vyletěl Il-76 naložený samopaly, kulomety i odstřelovacími puškami, vedle toho Rusové poslali také pět vojenských poradců a 170 instruktorů z Vagnerovy skupiny pro výcvik místních sil. 

Loni v srpnu obě země podepsaly smlouvu o spolupráci, která předpokládá vyslání dalších instruktorů. Ruský kontingent se usídlil v někdejší rezidenci svrženého diktátora Jeana-Bédela Bokassy, které místní dnes neřeknou jinak než „ruská základna“, ačkoli oficiálně žádný takový status nemá.

Obě strany ale už daly najevo ochotu základnu zřídit. „Konkrétně jsme o tom ještě nemluvili, ale taková možnost není vyloučená,“ nechala se slyšet ministryně obrany SAR Marie-Noëlle Koyarová. „Přítomnost Ruska v SAR může být naším výhodným předmostím pro celou Afriku,“ řekl portálu Gazeta.ru ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií (CAST) Ruslan Puchov. Rusko by podle něj už nemělo takovou příležitost propást, země totiž má vedle výhodné polohy i bohaté zásoby nerostů.

„Hodně zemí by chtělo, aby Rusko zřídilo základnu právě na jejich území,“ tvrdí jeden z hlavních zastánců expanze ruské armády do zahraničí, senátor Franc Klincevič. Expert Ruslan Puchov soudí, že za přáním některých afrických vlád schovat se pod křídla Moskvy je „efektivita ruských zbraní a úspěch protiteroristické operace v Sýrii“. 

Vojenská přítomnost vůbec nemusí být oficiální, ale může spočívat právě v nasazení Vagnerovy skupiny. Ta, jak nedávno zjistili investigativní žurnalisté z ruského portálu The Bell, vznikla v roce 2010 na popud generálního štábu právě pro působení v operacích, kde se nemůže otevřeně angažovat armáda.

Vzpomínky na družbu

V médiích se už objevily informace o nasazení vagnerovců v Súdánu. Podle Nezávislého vojenského obzoru listu Nězavisimaja Gazeta (NVO) navštívil súdánský prezident Umar al-Bašír v listopadu 2017 Moskvu (přestože na něj vydal Mezinárodní trestní soud, ICC, zatykač kvůli válečným zločinům) a podepsal tam kontrakty na dodávky zbraní za miliardu dolarů (22 miliard korun). „Není vyloučeno, že dříve nebo později Rusko uzavře se Súdánem dohodu o stavbě základny,“ píše NVO. Dodává, že vojenská a námořní základna v této africké zemi by měla pro Rusko strategický význam, protože odsud lze kontrolovat část Rudého moře.

Uvažuje se také o zřízení letecké základny v Egyptě nebo přítomnosti na libyjském území ovládaném rebelujícím generálem Chalífou Haftarem. Moskva by se ráda znovu uchytila i na Kubě a ve Vietnamu, odkud odešla na přelomu tisíciletí. „Bylo by v našem národním zájmu obnovit základny v Africe, Latinské Americe a Asii,“ posteskl si místopředseda mezinárodního výboru Státní dumy Alexej Čepa po starých sovětských časech. Podle něj je takový krok žádoucí kvůli „ochraně spřátelených zemí před cizí agresí“.

Tomáš Vlach

Najdete na Lidovky.cz