Pro přijetí hlasovalo 380 poslanců, 43 bylo proti, jeden se zdržel, uvedla agentura Interfax a připomněla, že hlasovat proti slíbili komunisté.
Ruská ústava až dosud zakazovala zastávat více než dvě funkční období v čele státu za sebou. Putin proto po prvních dvou obdobích přešel na jaře 2008 z Kremlu do čela vlády, zatímco v prezidentské funkci jej na čtyři roky vystřídal Dmitrij Medveděv. Do Kremlu se vrátil na jaře 2012, přičemž mezitím novela ústavy prodloužila prezidentský mandát ze čtyř na šest let.
V přijatém návrhu poslankyně a první kosmonautky světa Valentiny Těreškovové se praví, že omezení na prezidentská období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala.
Kdyby Putin pustil moc, nemůže si být jistý, že zůstane naživu, tvrdí expert |
„V jádru věci řeč není o něm (o Putinovi), ale o nás, o občanech a budoucnosti naší země. Proč se nakrucovat a chytračit, budovat nějaké umělé konstrukce. Musíme vše udělat čestně, otevřeně a veřejně,“ prohlásila s tím, že neví, zda sám Putin bude ve volbách v roce 2024 kandidovat. „Ale sama existence takové možnosti pro stávajícího prezidenta představuje vzhledem k jeho nejvyšší autoritě pro naši společnost stabilizující faktor,“ dodala.
Putin v polovině letošního ledna předložil zákonodárcům návrh na ústavní změny. Dodatky mají posílit pravomoci parlamentu při vytváření nové vlády nebo například zakázat vysokým hodnostářům dvojí občanství či trvalý pobyt v cizině. Kromě toho se v základním zákonu má objevit zmínka o bohu, o sňatcích jako svazku muže a ženy, o státotvorné roli ruského národa a jazyka či neodcizitelnosti ruského území.
Prominentní členové vládní strany opakovaně zdůraznili, že z voleb za čtyři roky vzejde nový prezident. K tomu jsou však skeptičtí zástupci opozice i nezávislí ruští politologové, podle kterých je hlavním smyslem změn udržet Putina i nadále u moci.
Půlnocí nastane v syrském Idlibu příměří, dohodli se Erdogan s Putinem na šestihodinové schůzce |
„Země, kde nedochází ke střídání u moci více než 20 let, nemá budoucnost,“ uvedli opoziční politici v žádosti o povolení uspořádat v sobotu 21. března demonstraci proti přepisování ústavy s účastí 50 000 lidí.
Ale moskevský starosta Sergej Sobjanin mezitím kvůli nebezpečí šíření koronaviru zakázal až do 10. dubna masové akce s účastí více než 5000 lidí.
Opoziční list Novaja gazeta označil změnu v ústavě, předloženou bývalou kosmonautkou, za „navázání kontaktu“ a „propojení se Sovětským svazem“.
„Tento tupý režim bude vládnout ještě 16 let? Z toho se lze zbláznit,“ napsal na twitteru někdejší nejbohatší Rus a pak Putinův nejznámější vězeň Michail Chodorkovskij. „Opravdu, proč se nakrucovat a chytračit, když jde prostě Putina jmenovat carem,“ usoudil opoziční předák Alexej Navalnyj. „Putin se přeměňuje v monarchu,“ shodli se také experti, oslovení liberálním ekonomickým listem Vedomosti.
