Ruští žoldnéři se tlačí do Mali. Západní vojáky nahrazuje Vagnerova armáda s vazbami na Kreml

Mše ve stanu, Pelíšky i očkování. Takové byly Vánoce českých vojáků na misích

Jeden a čtvrt milionu čtverečních kilometrů pokrytých převážně saharským pískem a kamením, řídké osídlení a žádný přístup k moři. Západoafrické Mali na první pohled nevypadá jako prostor dvakrát zajímavý pro velmoci – přesto se nyní podle všeho stává místem, kde Západ vyklízí pole ve prospěch Ruska. 

Na místo poměrně silného kontingentu vojáků západních armád totiž nastupuje soukromá tzv. Vagnerova armáda, která má těsné vazby na Kreml.

Spouštěčem „přetahované“ o vliv v Mali se staly dva puče, které v chudé zemi proběhly krátce po sobě, a to srpnu 2020 a v květnu 2021. Vojenská junta, jež od té doby drží moc, totiž nemá demokratickou legitimitu a vojenské jednotky západních zemí, které v Mali v rámci boje proti terorismu působí již řadu let, se tím se dostaly do politicky obtížné pozice.

V první řadě jde o početně silné jednotky francouzských ozbrojených sil, které se pod značkou Operace Barkhane od roku 2014 snaží pacifikovat násilné aktivity různých převážně islamistických ozbrojených skupin. Celkem mají Francouzi v Mali a čtyřech dalších státech Sahelu přes pět tisíc vojáků. V Mali dále od roku 2013 působí výcviková mise Evropské unie (EUTM), jejíž součástí je i několik desítek českých vojáků. Další Češi ve zbrani působí ve společných jednotkách Takuba v rámci Operace Barkhane.

Ani roky vojenské podpory západních států ovšem nepřinesly v západoafrické zemi podstatné zlepšení bezpečnostní situace a francouzský prezident Macron letos v létě pod dojmem perspektivy nekonečné války oznámil plán na postupné omezení vojenské přítomnosti v Sahelu. Jako jeden z hlavních důvodů uvedl „nemožnost efektivní komunikace s vládami v regionu“. Stažení dvou tisíc vojáků z pětitisícového kontingentu by proběhnout během prvního pololetí 2022.

„Nabídka a poptávka“

Rusové potvrdili vojenský zájem o Mali již letos v září během zasedání Valného shromáždění OSN. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov reportérům v New Yorku řekl, že politické vedení Mali „se obrátilo na soukromou vojenskou společnost z Ruska se žádostí o spolupráci“ – aby následně zdůraznil, že ruská vláda s tím oficiálně nemá nic společného.

Podle Lavrova má jít o obchodní spolupráci přísně v mezích zákona: malijská vláda prý poptává „pomoc“, zatímco vagnerovci nabízejí „zahraniční expertní podporu“. A zmínil, že vládnoucí vojenská junta se na soukromou armádu obrátila právě pod dojmem francouzského oznámení o stažení vojsk.

Podle názoru Západu ovšem v případě Vagnerovy armády nejde o žádné nezávislé kontraktory. Vagnerovci jsou podle všeho úzce napojeni na Kreml a navíc se v zemích, kde již působí, měli dopouštět zločinů včetně vražd.

Zakladatelem Vagnerovy armády je bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Dimitrij Utkin přezdívaný Vagner. Současná „linka na Kreml“ vede od vagnerovců přes Jevgenije Prigožina, jednoho z nejbohatších Rusů a přítele prezidenta Vladimira Putina.

Aktivity vagnerovců vedly v polovině prosince Radu EU k uvalení sankcí na několik osob a firem s vagnerovci spojených. Mezi postiženými je i Utkin.

Alespoň trochu jasno do nepřehledné situace v Mali by mohly přinést prezidentské a parlamentní volby, které v Mali mají proběhnout koncem února.