Ruští vojáci se od ukrajinských někdy rozlišují kvůli podobnostem ve výbavě, vzhledu i jazyku jen velmi obtížně. Na Ukrajině ale našli jednoduchý trik, jak je odhalit. Zakřičí na ně, aby řekli slovo paljanycja.
Rusové samozřejmě slovo paljanycja pro bochánek kulatého chleba znají, jenže vyslovují mírně odlišně písmeno „i“ a také „c“ a rozdíl v názvu paljanycja dokáže Ukrajinec velmi snadno rozpoznat. Rusové nejsou schopni toto slovo vyslovit správně, zatímco Ukrajinci, i kdyby každý den hovořili rusky, to řeknou bez námahy. Kyjevský jazykovědný ústav rovnou označuje výraz „paljanycja“ za heslo.
Na Twitteru je skvělá ukázka, jak díky výslovnosti slova ruské vojáky snadno odhalí.
Powerful. A Ukrainian approaches unknown soldiers and yells at them to say "palyanitsa". Realizing they're Russian, he tells them they can't tell him not to videotape, as Ukrainians constitution allows him to. https://t.co/sPUA4uM6R4
Moderátorka ruské televize Olga Skabejevová, když hovořila o tomto jazykovém testu, nejen vyslovila toto slovo opravdu rusky, ale navíc dodala, že jde o výraz pro jahodu. Ta se ale ukrajinsky řekne „polunycja“, což se Rusům vyslovuje stejně obtížně, asi jako Ukrzaliznycja, což je zase název ukrajinských železnic. Vojáci tak vytvořili říkanku, pravící v doslovném překladu, že ukrajinský chléb chutná jako jahody a prodává se v obchodě u ukrajinských drah.
Jako nemluvňata nenávratně ztrácíme schopnost rozlišit mezi některými fonémy. Můžeme se naučit jazyk, jeho strukturu, přízvuk, ustálené obraty i nuance, ale neslyšíme, že vyslovujeme trošku tvrdší „c“ a kratší „r“ a měkké „l“ zní jinak. Proto cizinci, pro které není ukrajinština mateřský jazyk, vyslovují některá písmena jinak. Rusové zrovna tak.
Historie rozpoznání svých od cizích na základě jemných rozdílů ve výslovnosti sahá až do biblických dob. Kniha soudců popisuje, jak Gileád dobyl na Efraimovi brody přes Jordán. Když se chtěli uprchlíci dostat na druhou stranu, gileádští chtěli, aby vyslovili „šibolet“. Pokud vyslovil „sibolet“, gileádští ho zabili. A tak u Jordánu zahynulo 42 tisíc efraimských.
Název „Paľanycja“ po vzoru ukrajinského bochníku chleba nese i komunitní centrum pomoci válečným uprchlíkům v Opavě.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová prohlásila, že ukrajinský boršč je zdrojem nacismu:
8. dubna 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvPerejil, ciciri nebo soczewica
Podobných příkladů je v dějinách více: v říjnu 1937 dominikánský diktátor Rafael Trujillo nařídil zmasakrovat Haiťany pracující na třtinových plantážích. Řež vstoupila do dějin jako petrželový masakr, protože dominikánští vojáci se ptali podezřelých na název rostliny a haitští Kreolové měli problém správně vyslovit „perejil“. Historici odhadují, že nesprávná výslovnost písmene „r“ stála život 9 000 až 20 000 lidí.
Výraz ciciri (kočka v sicilském dialektu) zase posloužil obyvatelům ostrova k rozpoznání francouzských vojáků během povstání ve 13. století, zvaném sicilské nešpory. A Francouzi mají dodnes problém s výslovností italského měkkého „c“ a italského „r“.
Fenduk, nebo-li lískový oříšek, byl použit k identifikaci Arménů během masakru v ázerbájdžánském Sumgaitu na konci února 1988. Arméni totiž slovo vyslovují s „p“ na začátku namísto s „f“.
Banadúra (rajče) byla slovem, které nařizovali libanonští vojáci vyslovovat na kontrolních stanovištích za občanské války v roce 1975. Správná výslovnost libanonskou arabštinou byla propustkou, výslovnost typická pro arabštinu palestinskou rozsudkem smrti.
Prvním výrazem, které za polsko-německých válek sloužilo k rozpoznání, nebylo jméno a rodiště Grzegorze Brzenczyszczykiewicze z Chrzonszczyžewoszyc, ale soczewica (čočka). Přesněji: Soczewica, kolo, miele i mlyn. Touto větou, nevyslovitelnou Němci, rytíři Vladislava Lokýtka prověřovali polský původ krakovských měšťanů po potlačení vzpoury v roce 1312. Není to však stoprocentně zaručená historka, protože ji potvrzuje jediný zdroj, a sice kronika, kterou známe jen z kopie ze 16. století.
