Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

NATO ohlásilo operaci v Baltu. Ochrání kabely před podezřelými loděmi

  12:15aktualizováno  12:47
Země NATO si v Baltském moři vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli plavidlu, které je podezřelé z obcházení sankcí nebo představuje hrozbu. Lídři zemí kolem Baltského moře to uvedli po setkání v Helsinkách. Generální tajemník NATO Mark Rutte oznámil novou operaci zaměřenou mimo jiné na ochranu podmořských kabelů. Řekl, že nová alianční aktivita v Baltském moři ponese označení Baltská stráž (Baltic Sentry).

Rutte řekl, že Aliance zřídí baltské centrum, jehož součástí budou vojenské lodě, hlídkové letouny či menší čluny a námořní drony, které budou provádět „rozšířený průzkum a odstrašení“. Je důvod k vážnému znepokojení a ochrana infrastruktury má pro země NATO nejvyšší důležitost, zdůraznil Rutte. Potenciální hrozby vůči této infrastruktuře podle něj budou mít důsledky. Rutte ujistil, že NATO bude spolupracovat s provozovateli podmořské infrastruktury na její lepší ochraně.

Země se na summitu baltské části NATO a EU dohodly na posílení sledování v Baltském moři včetně inspekcí pojištění. Další opatření mají zahrnovat sledování plavidel i rozšíření sankcí namířených proti takzvané stínové flotile Ruska, tedy proti lodím, které Moskva využívá neoficiálně, aby obešla západní sankce na vývoz své ropy.

Státy kolem Baltského moře jsou v pohotovosti po řadě narušení elektrických kabelů, telekomunikačních spojů a plynovodů od roku 2022. Okolní státy hovoří o pravděpodobných sabotážích, přičemž nejčastěji z nich podezírají Rusko, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Země kolem Baltského moře přitom patří mezi odhodlané podporovatele napadené země.

Naposledy 25. prosince byly v Baltském moři poškozeny čtyři telekomunikační kabely a jeden kabel pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem. V tomto případě finští vyšetřovatelé mají podezření na zapojení ropného tankeru Eagle S, který je součástí ruské stínové flotily. Finsko plavidlo zadrželo. Státy NATO a EU navíc Rusko podezírají, že své stínové flotily využívá k obcházení sankcí.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce řekl, že mezi zeměmi a soukromými provozovateli infrastruktury musí fungovat výměna informací. Je zjevné, že incidenty v Baltském moři nejsou náhodné, zopakoval.

Scholz potvrdil, že na schůzce ve finské metropoli se hovořilo i o sankcích proti ruské stínové flotile. „Budeme nadále podnikat kroky proti ruské stínové flotile, včetně sankcí, které už byly zavedeny a dalších, které by mohly následovat, a to i proti konkrétním lodím a rejdařským společnostem, které představují také hrozbu pro životní prostředí,“ řekl Scholz novinářům na okraj helsinské schůzky.

Finský prezident Alexander Stubb potvrdil, že NATO v Baltském moři posílí svou přítomnost, bude chránit kritickou infrastrukturu i rozhodně se vypořádávat s ruskou stínovou flotilou.

Autoři: ,
Témata: Baltské moře, NATO