Ekologickou naději vlévají do žil i peripetie rypouše severního. I tento druh se již považoval za vyhynulý, mělo se za to, že z planety vymizel do roku 1884.
Největší současnou šelmou světa není ani medvěd hnědý (až 1 000 kg a 3 metry
na délku), ani medvěd lední (až 800 kg a 3 metry), ani tygr ussurijský (až 400 kg
a 2,5 metru bez ocasu), nýbrž rypouš sloní (na snímku). Nosatý mořský valibuk z třídy savců
je rozměry srovnatelný se slonem indickým. Žije v ledových oceánech u Antarktidy a dosud
nejmohutnější známý exemplář měl na délku 6,85 m a vážil přes 5 tisíc kg. Prapředci
rypoušů patřili ke skupině suchozemských savců, která před desítkami milionů let začala
lovit ve vodě a pak v ní i žít. Na rozdíl od kytovců (mořští savci: velryby, delfíni, plejtváci,
kosatky atd.), jejichž nejbližšími příbuznými jsou hroši, patří rypouši mezi ploutvonožce
(tuleni, mroži, lachtani), kteří mají ze šelem na pevnině nejblíže lasicím, kunám, mývalům
a pandám červeným.
Rypoušovi se však povedlo přežít a od dvacátých let dvacátého století se jeho počty zvyšují. A to díky přísné ochraně, které se mu dostává od mexické i americké vlády. Dnes jeho populace čítá vysoko přes sto tisíc jedinců. Comeback vyrovnal jeho aktuální počty s tím, kolik žilo rypoušů předtím, než je začal člověk lovit.