Provincie Şanlıurfa (červeně) na jihovýchodě Turecka.
Rajonem Aliho Leylaka je provincie Şanlıurfa, která se rozprostírá na jihovýchodě Turecka a těsně přiléhá k hranicím se Sýrií. Odtud přináší zprávy nebezpečné reality. 40 kilometrů od stejnojmenného hlavního města Şanlıurfy, kde má Leylak kancelář, se střílí. Za hraničním plotem spleteným z drátu od NATO leží Sýrie, zem, kde bojuje každý s každým. Šíitská skupina Hizballáh proti sunnitskému Islámskému státu, a oba proti Kurdům.
Díky Leylakovým reportům z místa dění si událostí všimne i světový tisk. Jak jeho práce vypadá v praxi, přináší v reportáži německý server Zeit.
Ataky salafistů
Ali LeylakAli Leylak pracuje pro DHA, tureckou zpravodajskou agenturu Doğan Haber Ajansı, takže se jeho jméno u snímků a zpráv téměř nikdy neobjeví. Je to muž na místě. Jeho kancelář leží ve druhém poschodí ošklivé, nahonem postavené budovy v centru Şanlıurfy. Moc peněz tu DHA neinvestovala: tři psací stoly, jedna lednice, počítač. V malé skříni v jeho kanceláři leží po ruce dvě neprůstřelné vesty a helma. Ali Leylak si je na vlastní náklady odkoupil od jedné kurdské pešmargy (kurdská ozbrojená milice, pozn. red.). Výzbroj je důležitá pro přežití - pro nasazení na frontě, která není daleko. Ali Leylak ví často jako ten první, když se v regionu něco přihodí. Manžel, otec malé dcery a vyznáním muslim Leylak je každý den konfrontován s tím, co člověk v Česku a mnoha dalších státech Evropy sleduje jen na televizní obrazovce: Uprchlíci ze Sýrie, Islámský stát, fanatici z organizace Hizballáh v Şanlıurfě, zkorumpovaní turečtí úředníci. Ali Leylak na Twitteru (ZDE). |
Páteční modlitba je u konce. Věřící vycházejí z mešity, vstříc řvoucím vousatým mužům. Jsou to „Milovníci proroka Mohameda“ (Peygamber Sevdalıları), místní salafistický spolek. Před několika dny byl v tureckém městě Diyarbakır ležící u řeky Tigris zavražděn jeho předseda, a tak teď jeho členové vyvolávají v Şanlıurfě nepokoje. „Allahu Akbar“, řvou a je jich na dvě stovky. Najednou se od nich odtrhne skupina rváčů a napadají dva (z mešity vycházející) mladíky, kteří se odmítli účastnit salafistického shromáždění. Ti dva vyváznou jen díky přítomným policistům v civilu.
Ali Leylak je při tom. Celé vypuknutí násilí natáčí. Ani ne za hodinu posílá fotky přes satelit istanbulské centrální redakci. Některé turecké televize je přebírají, a tak bude celé Turecko svědkem lynčování v Şanlıurfě.
Bojovníci IS do Evropy. Inkognito
Také v Akçakale, malém městě na hranicích se Sýrií, těsně za Şanlıurfou je často na místě tím prvním. Například když se minulý víkend syrští uprchlíci zoufale snažili vycestovat do Turecka. Leylak vyfotil nejen je, ale i pošklebující se bojovníky IS, kteří před uprchlíky pózovali.
Sınırda sıcak anlar: Geçişler başladı http://t.co/Dft8sd9cp9 pic.twitter.com/cR4nGnUtA8
— Ali Leylak (@alileylak) 14. Červen 2015Už teď Leylak ví, co se stane. “Pokud Turci otevřou hranice, lidé z IS odloží zbraně, oholí si vousy a pod ochranou civilního obyvatelstva přicestují do Turecka.“ Nekontrolováni tureckými hraničními úředníky by využili jediné možnosti, jak opustit syrské město Tal Abjad, které je obklíčeno Kurdy s podporou amerických bombardovacích letounů. Nepoznáni a inkognito.
Tal Abjad.
Zatčený německý novinář
„Jakmile jsou snímky venku, zahraniční média se vrátí,“ říká Ali Leylak a má pravdu. Hned den po incidentu před mešitou v Şanlıurfě je tu světový tisk.
150 dní v KobaniAli Leylak zná dobře také Kobani, která je je od Şanlıurfy vzdálená jen 130 kilometrů (ani ne jako vzdálenost z Prahy do Českých Budějovic). Minulý rok tam strávil 150 dní, vysílal zprávy z obléhaného města, jehož dobývání se stalo prestižním bojem mezi Islámským státem a proti němu stojícím skupinám sdružených Američanů a Kurdů. „Dvanáctkrát jsem hleděl smrti do chřtánu,“ vypráví Ali Leylak zcela klidně. „Bojovníci IS zabíjeli lidi před mýma očima.“ |
Co už ale není pro světová média téma, je to, že ten samý den Ali Leylak, jehož hlášení zprávy přitáhlo světový tisk, měl návštěvu. Kolem 14. hodiny vstoupili do jeho kanceláře v Şanlıurfě dva muži - funkcionáři salafistického spolku „Milovníci proroka Mohameda“. „Obvinili mě z toho, že šířím falešné zprávy,“ popisuje Leylak. Guvernér provincie Şanlıurfa drží tiskovou konferenci zkrátka. Krátce poté jsou někteří novináři zatčeni, mezi nimi i Deniz Yücel z německého tisku WeltN24-Gruppe. Důvod? Otázky se guvernérovi (který je v Turecku mocnou osobou, jíž jsou podřízeny policie i četnictvo) nelíbily. Zatčení, které je tureckou stranou prezentováno jako zjišťování osobních dat, vzbudilo mezinárodní pozornost.
Sekyrou do hlavy
Islamisté přiznali, že byli v Kobani poraženi. Prý kvůli spojeneckým náletům |
Ti dva muži, kteří se v pátek dostali do rvačky před hlavní mešitou, byli prý jen dva ničemové, asociálové z PKK (Strana kurdských pracujících, pozn.red.), takoví, kteří čerstvě vyšli z basy. Jak může on, Ali Leylak, takové lidi bránit? Musí prý teď počítat s tím, že se mu budou chtít pomstít.
„Řekl jsem jim, že si za svou zprávou budu stát a že si mohou podat stížnost.“ Na to mu muži řekli, že s ním zúčtují vlastníma rukama. „Bylo vyhrožování smrtí,“ říká Leylak. „Jsem tu,“ odpověděl. „Víte, kde pracuji, kde žiji, neuteču.“ Výhrůžku muslimských fanatiků bere vážně. Jeho kolegyni z agentury DHA před pár dny stejná skupina udeřila sekyrou do hlavy a těžce ji zranila.
  |
Novináři, které guvernér provincie nechal kvůli nevhodným otázkám ohledně událostí ve městě Akçakale zavřít, byli okamžitě zase propuštěni. Ali Leylak, jehož hlášení zprávy na tamní dění obrátilo pozornost veřejnosti, zůstává.
