K dalším trestům smrti byli odsouzeni Husajnův nevlastní bratr a bývalý šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a někdejší předseda revolučního tribunálu Avád
Ahmad Bandár.
| Život Saddáma Husajna |
|
Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 ve vesnici Audža u města Tikrít severně od Bagdádu v rodině rolníka. V roce 1957 vstoupil do tehdy zakázané Socialistické strany arabské obrody (Baas). V roce 1959 byl odsouzen k trestu smrti za pokus o atentát na premiéra Abdala Karíma Kásima. Saddám při atentátu utrpěl zranění na noze a uprchl do Sýrie a poté do Egypta. Do Iráku se vrátil 8. února 1963, kdy se strana Baas převratem zmocnila moci. V říjnu 1964 byl Saddám zatčen pro účast ve spiknutí, které mělo svrhnout prezidenta Abdas Sálima Árifa. Z vězení uprchl. Po dalším převratu v roce 1968 se stal Saddám Husajn náměstkem předsedy Rady revolučního vedení. V roce 1979 svrhl prezidenta Ahmada Hasana Bakra. V září 1980 zahájil irácko-íránskou válku, která skončila 20.srpna 1988 a vyžádala si milion obětí. V srpnu 1990 nařídil obsadit Kuvajt, odkud ho v únoru 1991 vyhnala operace spojenců pod vedením USA. Podařilo se mu udržet u moci a potlačit kurdské a šíitské povstání na severu a jihu země. V dubnu 2003 jeho vládu svrhla americko-britská invaze. 13. prosince 2003 ho bez odporu zadrželi vojáci ve sklepě jedné farmy ve vesnici Daúr jižně od Tikrítu. 19. října 2005 začal v Bagdádu soud kvůli masakru šíitů v městěčku Dudžail v roce 1982, který skončil rozsudkem trestu smrti. |
Doživotní trest vězení vynesl tribunál nad bývalým viceprezidentem Tahá Jasínem Ramadánem. Další tři bývalí činitelé Husajnovy strany Baas byli shledáni vinnými z vraždy a mučení a soud jim vyměřil patnáctileté tresty vězení. Poslední z obviněných, bývalý činitel strany Baas Muhammad Azáví Alí, byl zproštěn viny kvůli nedostatku důkazů a okamžitě propuštěn.
Saddám chce kulku, ne provaz
Trest smrti a doživotí vedou automaticky k odvolání, které provedení popravy oddálí minimálně o měsíce. Devětašedesátiletý Saddám Husajn podle agentury Reuters řekl, že by chtěl stanout před vojenskou popravčí četou, ne před katem, který ho oběsí.
Iráčtí činitelé i zahraniční pozorovatelé se bojí, že rozsudek smrti nad Saddámem může vyvolat hněv a novou vlnu krveprolití ze strany Saddámových stoupenců v řadách sunnitů. Po vynesení také vypukly nepokoje v severním Bagdádu, kde žijí většinou sunnité. Podle agentury AP se tam musela policie postavit ozbrojencům s kulomety.
Husajn byl v procesu, který začal loni 19. října, se sedmi dalšími osobami obžalován ze zločinů proti lidskosti kvůli masakru šíitů v městečku Dudžail z roku 1982. Proti Husajnovi je veden i druhý proces, ve kterém jde o vyhlazení kurdských vesnic v roce 1988, při němž podle některých zdrojů přišlo o život na 180.000 lidí.
