Saddámův vicepremiér a prominent režimu Tárik Azíz dostal trest smrti

Jde o první trest smrti uvalený na čtyřiasedmdesátiletého Azíze, který působil v Saddámově vládě jako vicepremiér a ministr zahraničí v době irácké invaze do Kuvajtu a války v Perském zálivu v roce 1991. Soud uložil Azízovi trest za jeho údajný podíl na pronásledování členů šíitských náboženských stran. Trest má být vykonán oběšením. Ve dvou jiných procesech už byl Azíz odsouzen k více než 20 letům vězení.


Zároveň byli podle zprávy irácké agentury Sumeria News odsouzeni k smrti také bývalý Saddámův osobní tajemník Abid Hámid Mahmúd Tikrítí a bývalý šéf tajné služby Saadún Šákir.

Tárik Azíz - Čtyřiasedmdesátiletý bývalý jediný křesťan ve vedení Iráku patřil k nejznámějším exponentům Saddámova režimu od jeho nástupu k moci v roce 1979. Obratný diplomat s velkými kostěnými brýlemi, šedivějícím knírem a zálibou v kouření kubánských doutníků, který udivoval mistrnou angličtinou, někdy na Západě vzbuzoval až přehnaně optimistické naděje. Ve skutečnosti byl bývalý ministr zahraničí a vicepremiér Azíz loajálním a věrným Saddámovým spojencem. - Původně se jmenoval Michail Juhanna, později se ale přejmenoval na Tárika Azíze, což znamená "slavná minulost". - Po nástupu Saddáma do funkce prezidenta v červenci 1979 se Azíz stal vicepremiérem (tuto funkci zastával až do pádu režimu v roce 2003). Jeho hvězda začala stoupat po vypuknutí války s Íránem v roce 1980, kdy svojí diplomatickou obratností zajistil Iráku ve válce vojenskou podporu USA, přičemž si ale Bagdád nezpřetrhal silné ekonomické vazby na Sovětský svaz. Po Azízově setkání s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem ve Washingtonu škrtly USA v únoru 1982 Irák ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Azízův syn Zijád v telefonátu agentuře AFP označil verdikt  nejvyššího soudu za "pomstu", která dokazuje "hodnověrnost informací (serveru) WikiLeaks". Řada z těchto dokumentů, zveřejněných o uplynulém víkendu v zahraničí, obsahuje informace o krutých případech mučení, kterého se na vězních dopouštěli iráčtí vojáci a policisté. Americká armáda prý o těchto praktikách věděla, ale hlášení o případech mučení vězňů nevyšetřovala.

"Odsouzení mého otce k smrti je akt pomsty vůči všemu, co má vztah k minulosti v Iráku," řekl Zijád Azíz z Jordánska, kde žije stejně jako řada dalších blízkých členů Azízovy rodiny. Rozsudek nad Tárikem Azízem prý slyšel z médií a byl "ohromen". "Můj otec
neměl nikdy nic společného s náboženskými stranami. Ten verdikt je hanebný," prohlásil. "Můj otec se naopak sám stal obětí jedné náboženské strany, Ad-Dava," neboli Hlasu islámu, kterou v současnosti vede odstupující premiér Núrí Málikí.

Zijád Azíz tak připomněl granátový útok na svého otce během jeho přednášky na bagdádské univerzitě v dubnu 1980. Tárik Azíz tehdy utrpěl zranění.

Americkým vojákům se Azíz sám vydal krátce po invazi, v dubnu roku 2003. Loni byl odsouzen k 15 letům žaláře za zločiny proti lidskosti v souvislosti s popravou 42 obchodníků v roce 1992. Další, sedmiletý trest mu byl rovněž loni vyměřen za roli při pronásledování Kurdů v 80. letech.

Podmínky ve vězení? Prý odporují všem pravidlům
Azíz utrpěl v lednu ve věznici mozkovou mrtvici a byl ošetřen v nemocnici na americké vojenské základně. V červenci pak byl předán z amerického vězení do irácké věznice Kázimíja v Bagdádu.
V září oznámil Azízův advokát, že irácká vláda se údajně chystá jeho mandanta propustit vzhledem k Azízovu horšícímu se zdravotnímu stavu. Azízův syn naopak řekl, že o chystaném otcově propuštění nic neví. Podle něj si irácké úřady naopak přejí, aby Tárik Azíz ve vězení zemřel. Podmínky, v nichž je jeho otec vězněn, označil Zijád Azíz za odporující všem pravidlům.

Hrdelní tresty smrti pro bývalé prominentní politiky Po svržení režimu iráckého prezidenta Saddáma Husajna v dubnu 2003 bylo v Iráku oběšeno dosud pět prominentních politiků bývalého režimu. Kvůli masakru 148 šíitů v městečku Dudžail z roku 1982 byl 30. prosince 2006 v Bagdádu oběšen exprezident Saddám Husajn, ve stejné kauze byli v lednu 2007 pověšeni nevlastní Saddámův bratr a někdejší šéf tajných služeb Barzán Ibráhím Tikrítí a bývalý předseda revolučního tribunálu Avád Ahmad Bandár a v březnu 2007 i bývalý viceprezident Tahá Jasín Ramadán. Pátým popraveným je Saddámův bratranec Alí Hasan Madžíd, známý jako Chemický Alí, který byl odsouzen ke čtyřem trestům smrti a oběšen v Bagdádu letos 25. ledna. Podle dostupných informací dostalo (kromě Tárika Azíze) dalších sedm lidí trest smrti. Jednalo se o někdejšího ministra obrany Sultána Hášima Ahmada Taje, bývalého zástupce ředitele vojenských operací Husajna Rašída Tikrítího (oba za kauzu Anfál), šéfa bývalé vládní strany Baas v jihoirácké provincii Basra Abdal Ghaního Abdal Ghafúra (za potlačování šíitského povstání v roce 1991), někdejšího armádního velitele Mahmúda Fajzího Hazzaa, vysokého činitele strany Baas Azíze Sáliha Hasana (oba za násilné potlačení šíitských protestů v roce 1999) a dva Saddámovy nevlastní bratry, Vatbána Ibráhíma Hasana Tikrítího a Sabávího Ibráhíma Hasana Tikrítího (v kauze zavraždění obchodníků z roku 1992).