Podíl na dělostřeleckém přepadu tržnice v obleženém Sarajevu popíral tvrzením, že palbu zinscenovali sami Muslimové (nyní Bosňáci). Proces byl pak přerušen, dokud odvolací senát nerozhodne o Karadžičově žádosti na odklad dalšího jednání do června, který soud odmítá.
"Bylo to všechno zinscenováno," prohlásil Karadžić k minometné palbě na tržnici Markale z 5. února 1994 během obléhání hlavního města Bosny, které trvalo 44 měsíců.
"Jsem přesvědčen, že tam nebyla vůbec žádná civilní oběť," dodal bývalý prezident bosenských Srbů, obžalovaný z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se podle obžaloby dopustil během války v Bosně v letech 1992-1995. Karadžić v pondělí a dnes prezentuje u ICTY hlavní rysy své obhajoby. Podle něj muslimské obyvatelstvo Bosny nejen střílelo na tržnici, ale vůbec válku zahájilo a často střílelo do vlastních lidí s cílem vyvolat zásah západních armád, hlavně NATO, do konfliktu. Během ostřelování Sarajeva bosenskými Srby zahynulo asi 10.000 civilistů.
Přečtěte si, co se dělo u soudu včera: |
"Spojené národy vám to řeknou: Srbové nikdy nezačali boje v Sarajevu," zdůraznil. Boje podle něj začali Muslimové a "postup bosenských Srbů byl jen reakcí na to". Karadžić se vyjádřil také k obvinění z podílu na masakru ve Srebrenici, kde bosenští Srbové zabili přes 7000 muslimských mužů a chlapců. Žalobce ICTY, americký právník Alana Tieger podle něj svými obviněními "jen přispívá ke vzniku falešných mýtů".
Proces s bývalým nejvyšším politickým představitelem bosenských Srbů začal loni 26. října, ale byl přerušen do 1. března, protože ho obžalovaný bojkotoval. Argumentoval tím, že neměl dost času prostudovat spisy obžaloby a připravit si obhajobu. Obžalovaný se v pondělí a dnes k soudu dostavil, znovu však požadoval odklad procesu do 17. června. Pohrozil, že pokud mu soud nevyhoví, začne jednání soudu opět bojkotovat.
Soud poté odložil další jednání na neurčito, dokud se odvolací senát nevysloví ke Karadžičově požadavku.
