Rekordní volební účast v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku signalizuje hlubokou polarizaci společnosti, masivní mobilizaci dříve nerozhodnutých voličů a nespokojenost se spolkovou vládou. Sasko-Anhaltsko bývalo historicky spolkovou zemí s nejnižší volební účastí a slabou vazbou voličů ke konkrétním stranám.
Náhlý skok v účasti – kdy v 16:00 odvolilo 65,3 procenta lidí oproti 41 procentům ve stejný čas v roce 2021 – ukazuje, že lidé vnímají tyto volby jako klíčový „přelom“.
 |
Vůdce kandidátky AfD Ulrich Siegmund, který by se mohl stát prvním zemským premiérem z krajně pravicové strany od druhé světové války, odvolil v dopoledních hodinách spolu s manželkou Julií v historickém městě Tangermünde, v němž žije. K volební místnosti přijel na mopedu Simson v modrých barvách své strany.
Voličská účast v 16 hodin:
|
„Chci po volbách překlenout propasti,“ řekl a dodal, že jeho cílem je získat alespoň 45 procent hlasů. Příznivcům děkoval za podporu.
Ikonické motocykly a mopedy východoněmecké výroby využívala AfD v kampani navzdory tomu, že to kritizovali potomci židovské rodiny Simsonových, která s jejich výrobou v Suhlu začala.
V dopoledních hodinách přišel k volebním urnám i stávající premiér spolkové země Sven Schulze z Křesťanskodemokratické unie (CDU), ten odevzdal svůj hlas v Magdeburku. „Teď už jen počkáme a uvidíme,“ prohlásil po volbě. K urnám se dostavili také lídři dalších stran.
Kdo z rekordní účasti zřejmě profituje nejvíc?
Zdroj: Tagesschau, Deutschlandfunk |
Sasko-Anhaltsko je spolková země na východě Německa, která vznikla po zániku Německé demokratické republiky (NDR) v roce 1990. Má zhruba 2,1 milionu obyvatel, z toho přibližně 240 tisíc žije v metropoli Magdeburku a 220 tisíc v Halle. K volebním urnám bude moci v neděli přijít zhruba 1,7 milionu voličů. Sasko-Anhaltsko patří v rámci Německa k zemím s nejslabšími hospodářskými výsledky.
Od roku 2002 stojí v čele země premiéři z konzervativní CDU, které nyní na celostátní úrovni předsedá kancléř Friedrich Merz. Současný premiér Sven Schulze je i volebním lídrem CDU.
Podle průzkumů vyhraje strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba označila už v roce 2023 za prokazatelně pravicově extremistickou. Získat může 40 až 43 procent hlasů.
CDU proti volbám v roce 2021 podle průzkumů výrazně oslabí. Dostane 22 až 23 procent hlasů. Před pěti lety přitom získala 37,1 procenta. Do sněmu se podle průzkumů dostanou z třetího místa postkomunistická Levice s 11 až 13 procenty hlasů, dále sociální demokraté (SPD) se sedmi až devíti a Zelení s pěti až šesti procenty.
Voliči v Sasku-Anhaltsku mají dva hlasy. Prvním z nich volí přímo kandidáta v daném obvodu, druhým dávají hlas jednotlivým stranám. Některé iniciativy před volbami vyzývaly, aby lidé volili takticky a zabránili nástupu AfD k moci.
SACHSEN-ANHALT | Sonntagsfrage Landtagswahl Forschungsgruppe Wahlen/ZDF
AfD: 41,0% (+1,0)
CDU: 23,0%
LINKE: 11,5% (-1,5)
SPD: 8,5% (-0,5)
GRÜNE: 6,0%
BSW: 4,0% (+1,0)
FDP: 3,0%
Sonstige: 3,0%
Änderungen zur letzten Umfrage vom 28. August 2026
Verlauf: https://t.co/0OiGeJEUqg https://t.co/Ou2GDWZyAs
Cílem AfD je získat v zemském sněmu většinu mandátů. Kolik přesně křesel musí obsadit, není jasné kvůli systému takzvaných převislých a vyrovnávacích mandátů. Kvůli nim je počet poslanců v každém volebním období jiný.
Jen zisk většiny křesel by AfD umožnil sestavit jednobarevnou vládu. Všechny ostatní strany, které mají šanci dostat se do zemského parlamentu, totiž spolupráci s ní odmítají.
Zemským premiérem by se za AfD stal její volební lídr, 35letý Siegmund, kterého časopis Der Spiegel v srpnovém vydání označil za nejnebezpečnějšího muže Německa.
Vyučený obchodník a marketér si v kampani získal velkou popularitu, lidé na volebních shromážděních stáli fronty, aby si s ním pořídili fotografii. Podle šéfredaktora regionálního listu Mitteldeutsche Zeitung Marka Ratha je Siegmund „přátelskou tváří AfD“. Za ním ale stojí „řada lidí s pochybnou politickou minulostí“, například Patrick Harr, který se kvůli členství v neonacistické mládežnické skupině nesmí stát ani členem AfD.
Pokud by se AfD dostala v Sasku-Anhaltsku k moci, mělo by to dopady daleko za hranicemi spolkové země. Strana by mimo jiné získala čtyři hlasy ve Spolkové radě, která zastupuje v Berlíně zájmy jednotlivých spolkových zemí.
Dopad by to jistě mělo i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Ohrozit by to mohlo i pozici kancléře Merze, který je podle průzkumů v současnosti značně neoblíbený. Hlasy zpochybňující jeho pozici se v posledních týdnech ozývaly i z jeho vlastní strany.
Nezíská-li AfD většinu ve sněmu, bude zřejmě vládu sestavovat dosavadní premiér, 47letý Schulze. Jeho CDU by pak zřejmě vytvořila koalici se sociálními demokraty a Zelenými. Podle dosavadních průzkumů by ale taková vláda neměla většinu a musela by jednat o podpoře s Levicí.
CDU přitom dlouhodobě uplatňuje takzvanou protipožární zeď (Brandmauer), tedy princip, že s extremisty nespolupracuje. Jako extremisty vnímá AfD napravo a Levici nalevo. Cílem je obrazně řečeno zastavit šíření požáru, který podle konzervativců extremistické strany představují.
V CDU se opakovaně ozývají hlasy, které protipožární zeď zpochybňují. Silné jsou v poslední době hlavně v případě spolupráce s Levicí, která je v určitém rozsahu už realitou, například ve spolkových zemích Durynsko a Sasko. Sasko-Anhaltsko by mohlo být po nedělních volbách další na řadě.
SACHSEN-ANHALT: Welche Partei sollte die nächste Landesregierung führen? | Umfrage Forschungsgruppe Wahlen/ZDF
CDU: 50%
AfD: 37% (+2)
Weiß nicht: 13% (-2)
Änderungen zur letzten Umfrage vom 28. August 2026
#ltwst #ltwlsa https://t.co/5UMoQMlzBK
