Německo od neděle vyřadí Česko ze seznamu epidemicky rizikových zemí, nebude potřeba test |
Poslední průzkumy naznačují, že výsledek, o němž rozhodne 1,8 milionu oprávněných voličů, může být hodně těsný. Dosud vládnoucí křesťanští demokraté (CDU) si udržovali malý náskok na úrovni statistické chyby.
I proto byl ve východoněmeckém regionu v minulých dnech značný „nával“. Z Berlína vyrazila například do Halle, Wittenbergu nebo Bitterfeldu řada známých politických osobností ve snaze přesvědčit voliče, aby dali hlas jejich stranám. CDU si pozvala jako hlavní tahouny bavorského premiéra Markuse Södera ze sesterské CSU či někdejšího kandidáta na předsedu Friedricha Merze – oba jsou v celém východním Německu značně populární. A sociální demokraté (SPD) uspořádali týden před volbami v Halle speciální konvent, kterým chtěli dát najevo, že vědí o specifických potížích oblasti.
  |
Hráz proti radikálům
CDU v Sasku-Anhaltsku spoléhá hlavně na popularitu svého premiéra, 67letého Reinera Haseloffa. Je vystudovaným fyzikem a podobně jako další známá absolventka tohoto oboru, německá kancléřka Angela Merkelová, má i on silný sklon k pragmatismu. Když bylo po posledních volbách v roce 2016 celé Německo v šoku, že v Sasku-Anhaltsku pod vlivem čerstvé uprchlické krize dostala AfD hned napoprvé 24 procent hlasů, zachoval Haseloff klid. Po dlouhých jednáních vytvořil širokou koalici svých křesťanských demokratů, sociálních demokratů a Zelených.
Vžilo se pro ni označení „keňská koalice“ podle barev zúčastněných stran, jejichž kombinace připomínala vlajku státu na východě Afriky. Bylo to první spojenectví svého druhu. Vzhledem ke značným protikladům mezi partnery mu nikdo nedával šanci, že vydrží déle než rok. Haseloffovi se to ale podařilo a stejné koalice dnes vládnou i v dalších dvou spolkových zemích.
Němečtí ekologové žádají zrušení povolení pro plynovod Nord Stream 2, poukazují na dopady na klima |
Premiér dovedl vládu do cíle a dokázal prokličkovat i úskalími, která přinesla nečekaná koronavirová pandemie. Během prvního lockdownu z loňského jara šel Haseloff často proti proudu i proti přáním kancléřky, když například odmítal plošné uzávěry. Mohl se opřít o čísla, která ukazovala, že situace v regionu byla o dost lepší než jinde v Německu.
„Umí“ východní Němci demokracii?
Svou si Haseloff prosadil i loni v prosinci. Na poslední chvíli stáhl původní souhlas se zvýšením měsíčního poplatku za veřejnoprávní televizi a rozhlas o 86 eurocentů (necelých 22 korun). Protože k tomu bylo zapotřebí shody všech 16 zemských premiérů, smetlo jeho veto dlouho připravovanou změnu ze stolu.
Své rozhodnutí mimo jiné odůvodnil tím, že veřejnoprávní sdělovací prostředky prý informují o východním Německu často arogantním a zkresleným způsobem. Zatímco u svých dvou koaličních partnerů tím premiér narazil a dokonce zvažovali odchod z vlády, své spoluobčany si tím získal.
USA s Německem jednají, aby vyřešily neshody ohledně plynovodu Nord Stream 2 |
Haseloff se ale také opakovaně velmi výrazně vymezil vůči AfD a snahám některých politiků jeho vlastní strany vzít protimigrační stranu na milost a za určitých okolností s ní spolupracovat. Místní AfD je přitom ještě o něco radikálnější než v ostatních částech německého východu. Premiér Haseloff spolupráci s radikály kategoricky odmítá. Po volbách, ať už dopadnou jakkoli, chce opět vytvořit koalici, která se obejde nejenom bez podpory AfD, ale i postkomunistické Levice.
Je otázkou, jak se na preferencích voličů v Sasku-Anhaltsku podepíší výroky, které krátce před volbami pronesl pověřenec spolkové vlády pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Politik, který je zároveň poslancem za CDU, zastupujícím Sasko, totiž v rozhovoru pro podcast deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásil. „Máme co do činění s lidmi, kteří částečně vyrůstali v diktatuře, ale ani po třiceti letech se nesžili s demokracií.“
Popelka východu
Před lety založilo Sasko-Anhaltsko svou regionální propagační kampaň na bonmotu, že je „zemí ranních ptáčat“ („Land der Frühaufsteher“). Podle statistik prý totiž vstávají jeho občané každé ráno v průměru o několik minut dříve než jinde v Německu.
Nečekané přistání v Berlíně i zásah německé policie. V letadle Ryanairu mohla být bomba |
I to byl jeden ze způsobů, jak na sebe chtěl region, který byl ve srovnání s ostatními novými spolkovými zeměmi dlouho považovaný za popelku, upozornit. Také proto, že už jednou prošel velmi výraznou ekonomickou transformací, a to sice po sjednocení Německa před 31 lety. Tehdy začaly zavírat první hnědouhelné doly a z někdejšího chemického průmyslu, který patřil ke chloubám komunistického východního Německa, přežily jen zlomky.
Mnozí obyvatelé se obávají, že podobné překotné změny je čekají v nejbližší budoucnosti znovu, a to v souvislosti s úplným ukončením těžby hnědého uhlí na jihu spolkové země. To by mělo nastat v roce 2038 a v Sasku-Anhaltsku je kvůli tomu ohroženo několik tisíc pracovních míst.
Zemská vláda proto chce výrazně investovat do rozvoje alternativních energií, hlavně tak zvaného „zeleného vodíku“. Při jeho výrobě formou elektrolýzy vody má být využita elektřina vyrobená ve větrných parcích. Cílem je, aby se jih Saska-Anhaltska stal modelovým regionem pro celé Německo. Pro mnohé z místních je to ale hudba budoucnosti. Proto raději dají na tvrzení AfD, která slibuje zachovat těžbu uhlí.
