Označení selhávající stát, které se běžně užívá pro zcela nefunkční země jako Somálsko nebo Afghánistán, se v souvislosti se čtyřmilionovou spolkovou zemí sousedící s Českem v posledních letech objevilo hned několikrát.
Jedním z příkladů může být dva roky stará kauza mladého Syřana Džábira Bakra, který v bytě v Chemnitzu chystal bombu - zřejmě pro útok na jedno z berlínských letišť. Saské policii ale hned dvakrát proklouzl mezi prsty a dostal se až do Lipska, kde ho nakonec spoutala a policii předala skupina jeho krajanů. Po nepovedeném policejním zákroku navíc následovalo pochybení lipské věznice, která nedokázala zabránit tomu, aby se v ní muž, který mohl mít důležité informace, oběsil.
Pravice na internet dala zatykač týkající se vraždy v Chemnitzu |
Kritika na adresu saských úřadů na sebe nenechala dlouho čekat. Mluvčí kancléřky Angely Merkelové (CDU) hovořil o zjevných chybách, šéfka Levice Katja Kippingová o ostudě pro každý právní stát a komentátor magazínu Spiegel Jakob Augstein o selhávajícím státu. „Případ se plynule zařadil do velkého saského selhání uplynulých let,“ konstatoval zase magazín Stern.
Většina těchto „selhání“ se týká zacházení s radikální pravicí, k níž je podle mnohých tato země příliš mírná. Jako příklady z posledních let mohou podle kritiků sloužit třeba nezvládnuté protesty pravice v Clausnitzu a Bautzenu (Budyšíně) v roce 2016 nebo demonstrace v Drážďanech ve stejném roce, při nichž mohla protiislámská Pegida v klidu protestovat, zatímco její odpůrci jen s velkými obtížemi nebo vůbec.
Letos se vedle nezvládnuté situace v Chemnitzu - kde pravicoví radikálové útočili po vraždě pětatřicetiletého Němce na náhodně vybrané přistěhovalce a poté se k pravici z justice dostal neveřejný zatykač na podezřelého Iráčana - hodně diskutovalo také o zásahu policie při srpnové demonstraci v Drážďanech, při níž z popudu protestujících policie 45 minut nenechala pracovat štáb veřejnoprávní televize ZDF.
V Chemnitzu dál panuje napětí. Zraněno bylo už 20 lidí, včetně dvou policistů |
Jasnou řečí o Sasku, které od znovusjednocení Německa v roce 1990 přišlo o téměř 700 tisíc obyvatel, hovoří také statistiky. I když za poslední rok počet trestných činů pravicových extremistů klesl z 2380 na 1959 a počet osob, které mohou patřit k pravicově-radikálnímu spektru, se snížil ze 2700 na 2600, zůstávají obě čísla podle zdejší kontrarozvědky na vysoké úrovni.
V počtu násilností proti uprchlíkům na počet obyvatel bylo loni Sasko mezi 16 německými zeměmi druhé hned za Braniborskem. Zajímavé přitom je, že zde cizinci tvoří jen 4,2 procenta obyvatel, zatímco v celém Německu výrazně více - 11,2 procenta.
Zdejší politici i zástupci policie odmítají, že by poměry - z nichž těží i protiimigrační hnutí a strany jako Pegida a Alternativa pro Německo (AfD), které jsou zde v rámci Německa nejsilnější - souvisely s příliš laxním přístupem vůči extrémní pravici. Zároveň ale připouštějí, že v jejich řadách mohou být její sympatizanti. „Koneckonců je policie průřezem společnosti. U nás jsou všechny politické proudy,“ řekl minulý týden mluvčí drážďanských policistů Thomas Geither.
