Úterý 27. října 2020svátek má Šarlota, Zoja, Zoe 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Satelitu se povedlo zachytit čínskou jadernou ponorku vyplouvající z podzemní základny

Satelitní snímek americké společnosti Planet Labs zachytil vojenskou ponorku,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Satelitní snímek americké společnosti Planet Labs zachytil vojenskou ponorku,... | foto: Reprofoto/Twitter: Radio Free Asia

Praha/Peking Americké společnosti Planet Labs se podařilo zaznamenat neobvyklý pohled. Díky satelitu vyfotografovala vojenskou ponorku, která vyplouvala z podzemního tunelu, vedoucího do základny pod ostrovem Chaj-nan, ten je nejjižnější provincií Čínské lidové republiky. Čína se dlouhodobě snaží dostat oblast Jihočínského moře pod svou kontrolu, což vyvolává spory s USA.

O události informoval americký server CNN. Na satelitním snímku je s největší pravděpodobností zachycena čínská útočná jaderná ponorka typu 093, jejímž pohonným systémem je tlakovodní reaktor.

Ve službě je tento typ od roku 2006, dle odborníků z neziskové organizace Iniciativa jaderného ohrožení (NTI) jich velmoc vlastní šest. Podrobnější technické parametry si Čína střeží, jde totiž o jednu - společně s T094 a T093B (jakýmsi mezistupněm mezi T093 a T095) - z jejích aktuálně nejmodernějších využívaných ponorek.

Čínská ponorka typu 093, snímek z roku 2007.

Čínská ponorka typu 093, snímek z roku 2007.

Nicméně ve srovnání s americkou flotilou se jedná o poměrně zastaralou technologii. ČLR obecně spoléhá spíše na kvantitu, nežli kvalitu, i když se technologický náskok Západu pochopitelně snaží snížit a vyvíjená řada T095, která má T093 kompletně nahradit, by měla být stejně tichá jako nejnovější americké ponorky z řady Los Angeles.

Ve 20. století výrazně pomohli Číně s vývojem Rusové. Výzbroj vyfotografované ponorky tvoří šest 533mm torpédometů (některé prameny uvádějí ráži 650 mm). Jejím úkolem je primárně ničit cizí lodě či ponorky, v závislosti na tom, zda je o verzi 093G, či 093A.

Čínská ponorka při námořní vojenské přehlídce.
Čínská jádrem poháněná ponorka při přehlídce u příležitosti 70 let založení...

Dle Drewa Thompsona, bývalého člena amerického ministerstva obrany, který nyní působí na univerzitě v Singapuru, jde o vzácný pohled, protože satelit byl ve správnou chvíli na správném místě. „Je to nezvyklé, aby komerční satelit byl přímo nad takovou scénou, navíc v jasný, bezmračný den,“ uvedl pro CNN odborník.

Lidé na sociálních sítích začali okamžitě scenérii na fotografii přirovnávat k oblíbeným filmům s Jamesem Bondem či k novele Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem.

Co nezvyklé není, je dle Thompsona podzemní základna. Jde prý o způsob, jak Čína chrání velké množství své strategické infrastruktury.

„Nemáte žádnou představu o vyzbrojenosti, akceschopnosti či dostupnosti ponorek,“ sdělil Carl Schuster, bývalý ředitel operací amerických tajných služeb v Pacifiku. „Tunely brání potenciálním útočníkům zjistit provozní situaci a vzorce chování posádek, což jim tím pádem odpírá schopnost určit stav čínských vojenských příprav, tedy důležité znalosti pro posouzení komplexních čínských záměrů a plánů.“

Na snímku jsou vidět i dvě tažné lodě. Kapitán Christopher Carlson, vysloužilý člen amerického námořnictva, který pro server Radio Free Asia snímek prozkoumal, označil vytažení ponorky pozpátku za typický manévr. „Vzhledem k úzké povaze tunelu si koledujete o problémy, pokud necháte ponorku vyplouvat na její vlastní pohon. Užití jaderného pohonu je navíc z bezpečnostních důvodů vyloučené,“ uvedl. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že ponorky jsou ladné a obratné, když se zrovna nenachází v mořských hlubinách, asi jako prasata,“ dodal Carlson.

Výchozí bod operací v Jihočínském moři

Ponorka je zaznamenána při vyplouvání z vojenské základny Jü-lin, která se nachází na jižním pobřeží ostrova Chaj-nan. Bezpečnostní agentury několika zemí - především indické - o ní referovaly jako o kotvišti čínských jaderných ponorek. Federace amerických vědců (FAS) v roce 2008 poskytla snímky, které ukázaly rozsáhlou podzemní síť.

Základna zde stojí od roku 1955, od přelomu milénia ji Čína konstantně přebudovává v hlavní velící post, který je životně důležitý pro její zájmy v Jihočínském moři. V případě vojenského konfliktu se jedná o obtížně bombardovatelné místo, vzhledem k horám, které vytvářejí „přírodní bunkr“.

Ačkoliv Čína buduje v Jihočínském moři umělé ostrůvky, aby zvětšila rozlohu svých výsostných a ekonomických vod, vybudovat na některém z nich obdobně silnou základnu je téměř nemožné, jak píše internetový magazín The Diplomat, který se soustředí na oblast Asie a Pacifiku. Ostrůvky jsou především příliš malé. Výsostné (či teritoriální) vody jsou územím náležícím každému státu, jehož pevnina hraničí s mořem.

Jde o vzdálenost 12 námořních mil, tedy zhruba 22 kilometrů, o nichž si rozhoduje výhradně daný stát. Dále v mořském právu následuje přilehlá zóna měřící taktéž 12 mil, kde stát může kontrolovat proplouvající cizí lodě, a výlučně ekonomická zóna do 200 mil od pobřeží, kde pobřežní stát vlastní svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů a to jak živých, tak neživých a jak těch z podzemí, tak těch z mořského dna i z vod nad ním.

Nebezpečná místa Česka: brněnský Cejl. Místo, kde vidíte policii jen projíždět

Cejl, Brno | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Němci kritizují Česko a vzkazují: Podívejte se na naše opatření. Fungují

V Německu se žáci chrání proti infekci i při hodinách. Pokud nemají roušky,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Koronavirová propast mezi Českem a Německem se nadále prohlubuje. Z premianta třídy se stal problémový žák, popisují...

Když ne jeho, tak aspoň jeho dítě! Psycholog Šmolka nejen o zoufalých milenkách

Psycholog a manželský poradce Petr Šmolka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ve třiceti už se neprovdáš. Věta, kterou kdysi běžně slýchaly dívky nad třicet let, považované už za staré panny. Dnes...