Středa 27. října 2021, svátek má Šarlota, Zoja, Zoe
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Satelitu se povedlo zachytit čínskou jadernou ponorku vyplouvající z podzemní základny

Satelitní snímek americké společnosti Planet Labs zachytil vojenskou ponorku, která vplouvá do podmořského tunelu, který vede do základny pod ostrovem Chaj-nan, který je nejjižnější provincií Čínské lidové republiky. foto: Reprofoto/Twitter: Radio Free Asia

Praha/Peking - Americké společnosti Planet Labs se podařilo zaznamenat neobvyklý pohled. Díky satelitu vyfotografovala vojenskou ponorku, která vyplouvala z podzemního tunelu, vedoucího do základny pod ostrovem Chaj-nan, ten je nejjižnější provincií Čínské lidové republiky. Čína se dlouhodobě snaží dostat oblast Jihočínského moře pod svou kontrolu, což vyvolává spory s USA.
  5:00

O události informoval americký server CNN. Na satelitním snímku je s největší pravděpodobností zachycena čínská útočná jaderná ponorka typu 093, jejímž pohonným systémem je tlakovodní reaktor.

Ve službě je tento typ od roku 2006, dle odborníků z neziskové organizace Iniciativa jaderného ohrožení (NTI) jich velmoc vlastní šest. Podrobnější technické parametry si Čína střeží, jde totiž o jednu - společně s T094 a T093B (jakýmsi mezistupněm mezi T093 a T095) - z jejích aktuálně nejmodernějších využívaných ponorek.

Čínská ponorka typu 093, snímek z roku 2007.

Čínská ponorka typu 093, snímek z roku 2007.

Nicméně ve srovnání s americkou flotilou se jedná o poměrně zastaralou technologii. ČLR obecně spoléhá spíše na kvantitu, nežli kvalitu, i když se technologický náskok Západu pochopitelně snaží snížit a vyvíjená řada T095, která má T093 kompletně nahradit, by měla být stejně tichá jako nejnovější americké ponorky z řady Los Angeles.

Ve 20. století výrazně pomohli Číně s vývojem Rusové. Výzbroj vyfotografované ponorky tvoří šest 533mm torpédometů (některé prameny uvádějí ráži 650 mm). Jejím úkolem je primárně ničit cizí lodě či ponorky, v závislosti na tom, zda je o verzi 093G, či 093A.

Čínská ponorka při námořní vojenské přehlídce.
Čínská jádrem poháněná ponorka při přehlídce u příležitosti 70 let založení...

Dle Drewa Thompsona, bývalého člena amerického ministerstva obrany, který nyní působí na univerzitě v Singapuru, jde o vzácný pohled, protože satelit byl ve správnou chvíli na správném místě. „Je to nezvyklé, aby komerční satelit byl přímo nad takovou scénou, navíc v jasný, bezmračný den,“ uvedl pro CNN odborník.

Lidé na sociálních sítích začali okamžitě scenérii na fotografii přirovnávat k oblíbeným filmům s Jamesem Bondem či k novele Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem.

Co nezvyklé není, je dle Thompsona podzemní základna. Jde prý o způsob, jak Čína chrání velké množství své strategické infrastruktury.

„Nemáte žádnou představu o vyzbrojenosti, akceschopnosti či dostupnosti ponorek,“ sdělil Carl Schuster, bývalý ředitel operací amerických tajných služeb v Pacifiku. „Tunely brání potenciálním útočníkům zjistit provozní situaci a vzorce chování posádek, což jim tím pádem odpírá schopnost určit stav čínských vojenských příprav, tedy důležité znalosti pro posouzení komplexních čínských záměrů a plánů.“

Na snímku jsou vidět i dvě tažné lodě. Kapitán Christopher Carlson, vysloužilý člen amerického námořnictva, který pro server Radio Free Asia snímek prozkoumal, označil vytažení ponorky pozpátku za typický manévr. „Vzhledem k úzké povaze tunelu si koledujete o problémy, pokud necháte ponorku vyplouvat na její vlastní pohon. Užití jaderného pohonu je navíc z bezpečnostních důvodů vyloučené,“ uvedl. „Mnoho lidí si neuvědomuje, že ponorky jsou ladné a obratné, když se zrovna nenachází v mořských hlubinách, asi jako prasata,“ dodal Carlson.

Výchozí bod operací v Jihočínském moři

Ponorka je zaznamenána při vyplouvání z vojenské základny Jü-lin, která se nachází na jižním pobřeží ostrova Chaj-nan. Bezpečnostní agentury několika zemí - především indické - o ní referovaly jako o kotvišti čínských jaderných ponorek. Federace amerických vědců (FAS) v roce 2008 poskytla snímky, které ukázaly rozsáhlou podzemní síť.

Základna zde stojí od roku 1955, od přelomu milénia ji Čína konstantně přebudovává v hlavní velící post, který je životně důležitý pro její zájmy v Jihočínském moři. V případě vojenského konfliktu se jedná o obtížně bombardovatelné místo, vzhledem k horám, které vytvářejí „přírodní bunkr“.

Ačkoliv Čína buduje v Jihočínském moři umělé ostrůvky, aby zvětšila rozlohu svých výsostných a ekonomických vod, vybudovat na některém z nich obdobně silnou základnu je téměř nemožné, jak píše internetový magazín The Diplomat, který se soustředí na oblast Asie a Pacifiku. Ostrůvky jsou především příliš malé. Výsostné (či teritoriální) vody jsou územím náležícím každému státu, jehož pevnina hraničí s mořem.

Jde o vzdálenost 12 námořních mil, tedy zhruba 22 kilometrů, o nichž si rozhoduje výhradně daný stát. Dále v mořském právu následuje přilehlá zóna měřící taktéž 12 mil, kde stát může kontrolovat proplouvající cizí lodě, a výlučně ekonomická zóna do 200 mil od pobřeží, kde pobřežní stát vlastní svrchovaná práva k průzkumu a využívání přírodních zdrojů a to jak živých, tak neživých a jak těch z podzemí, tak těch z mořského dna i z vod nad ním.

Autor:

Otužování podle Wima Hofa je nebezpečné. Hrozí zástava, říká kardiolog Táborský

Premium Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici,...

Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka

Premium „Kdybychom k dětem v batolecím a předškolním věku přistupovali v některých oblastech víc ,postaru‘, měli bychom méně...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat