„Jsme pozadu. Nemodernizujeme konstelační signály dostatečně rychle,“ uvedl podle portálu Defense One Plumb, historicky první náměstek ministra obrany pro vesmírnou politiku, na akci GovExec Space Project.
Plumb varuje, že Čína vyvíjí komplexní architekturu určování polohy a času, která integruje vesmírné a pozemní úrovně. Naproti tomu Pentagon se při svých vojenských operacích stále spoléhá na více než dvě desítky satelitů.
„Máte zhruba 24 GPS satelitů, které poskytují tyto signály – komerční a civilní stejně jako vojenské – celé planetě. A 24 protisatelitních raket je zcela odstraní,“ upozornil Plumb na záležitost strategického významu, jež podle něj znepokojuje americké ministerstvo obrany.
Obavy z čínských protisatelitních raket
Američané dlouhodobě vyjadřují obavy z protisatelitních raket vyvíjených Čínou. Velitel vesmírných operací generál B. Chance Saltzman v listopadu minulého roku uvedl, že čínský test protisatelitní zbraně ASAT v roce 2007 byl zlomový bod v historii vojenských operací ve vesmíru.
„Je to dvojí problém, protože mohou vyřadit satelity a trosky vzniklé jejich destrukcí mohou způsobit další problémy na oběžné dráze,“ řekl Saltzman, podle něhož jsou trosky z testu dodnes na orbitě. Podle generála je nutné vybudovat řadu menších družic, aby náklady na sestřelení jednoho satelitu byly vyšší než náklady na jeho umístění.
Pentagon se zároveň snaží najít technologie, které by mohly být k satelitům GPS alternativou. Vnímá potenciál v kvantové technologii či ve využívání systémů využívajících palubní senzory bez satelitů. Podle Plumba je správnou cestou kombinace vesmírných a pozemních systémů. „Jde jen o to, proč jsme v tom tak pomalí,“ dodal.
BeiDou jako nástroj čínské geopolitiky
Čína se aktivně snaží vytlačit systém GPS z pozice dominantního satelitního navigačního systému na světě. Americký Národní poradní výbor pro určování polohy, navigaci a časování ve vesmíru (PNTAB) varoval, že „schopnosti GPS jsou nyní podstatně nižší než schopnosti čínského systému BeiDou“.
Výhodou čínského autonomního globálního družicového polohového systému je jeho velikost. S 56 satelity na oběžné dráze je téměř dvakrát větší než GPS. Má také více než desetkrát tolik monitorovacích stanic, z nichž mnohé se nacházejí v rozvojových zemích.
Díky své velikosti BeiDou podle analytiků nabízí větší dostupnost dat PNT (polohy, navigace a času). V některých případech, například v částech rozvojového světa v Asii a Africe dostatečně nepokrytých GPS, nabízí i přesnější údaje.
Peking systém BeiDou nabízí zemím, které se účastní jeho mamutího ekonomického projektu Nové hedvábné stezky. Američané se obávají, že Čína tím posiluje svůj geopolitický vliv a činí zainteresované země závislejšími. Též se obává, že systém použije pro špionážní účely v daných zemích.
Čína hodlá udržovat BeiDou na vzestupu. Podle dat Čínské asociace globálního navigačního satelitního systému a lokalizačních služeb (GLAC), dosáhla hodnota čínských satelitních navigačních a lokalizačních služeb v loňském roce 536,2 miliardy jüanů (přes 1,5 bilionu korun), což představuje nárůst o sedm procent oproti roku 2022.
Čína v oblasti satelitní navigace spolupracuje s Ruskem, jenž má vlastní systém GLONASS. Ke čtyřem hlavním poskytovatelům globálního navigačního systému patří ještě EU se svým systémem Galileo, který je v některých oblastech, jako je například přesnost, ještě lepší než GPS.
