LN: Saúdská Arábie zažila hektický víkend. Nejdříve rezignace libanonského premiéra Harírího, poté raketa vypálená na letiště v Rijádu, nakonec rozsáhlá protikorupční čistka. Jsou všechny tyto události vzájemně propojené?
Malý převrat? Obětí obří saúdské protikorupční čistky se stal i možný uchazeč o trůn |
Ano, jsem si jistý, že jsou propojené. Není žádná shoda okolností, že se to všechno událo ve stejný čas. Myslím, že se korunní princ snaží lidem ukázat, že v Saúdské Arábii mění realitu a bojuje proti každé své překážce uvnitř království. Snaží se bojovat proti korupci, ale také působit na mezinárodní scéně. A reakce, která přišla z Jemenu, mu hraje do not. Když odvolal libanonského premiéra, druhá strana reagovala agresivně – pro něj to znamená, že jednal správně.
LN: Princovo protikorupční tažení ocenil i americký prezident Donald Trump. Myslíte, že ho Saúdové s Bílým domem koordinovali?
Oni sice říkají, že jde o korupci, všichni ale vědí, že to není pravda. Třeba Valíd bin Talál nepotřebuje být zkorumpovaný, aby byl ještě bohatší. Myslím, že se režim snaží vytvořit novou a vzdělanější saúdskoarabskou elitu, která je nyní velmi malá a uzavřená. Oni to potřebují změnit a odstranit každého, kdo by mohl ohrožovat princovu pozici v království. Zkorumpovaný není ani syn bývalého krále Abdalláha Mutab bin Abdalláh, vedl ale saúdskoarabskou Národní gardu. Nejde tedy o korupci, ale o odstranění všech potenciálních překážek a zajištění, aby se princ Muhammad bin Salmán stal příštím králem.
LN: A koordinace se Spojenými státy?
Myslím, že to vše je součástí boje proti velké hrozbě, kterou vidí i Spojené státy, Íránu. Pokud chtějí Saúdové vytvořit koalici proti Íránu, potřebují garance, že jim Američané pomohou. USA se obávají toho, že se Saúdové příliš sbližují s Ruskem a Čínou. Budou jim tedy muset dát garance, že Saúdové zůstanou jejich největším klientem na Blízkém východě a že budou spolupracovat i v jiných tématech v regionu. Není to tedy jen vnitřní záležitost Saúdské arábie, ale i otázka přítomnosti USA na Blízkém východě.
LN: Zmínil jste Národní gardu, kterou nyní vedle klasické pozemní
Kdo je Jossi MannVýzkumník na Institutu pro politiku a strategii v izraelské Hercliji. Působí také na Ústavu blízkovýchodních studií na Bar-Ilanově univerzitě. Specializuje se na země Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií a na jejich trhy s ropou a plynem. Po matce má i české občanství, studoval mj. v Oxfordu, Gdaňsku a ve Štětíně.  JOSSI MANN |
armády kontroluje princ Muhammad. Nemáte vzhledem k jeho mladému věku a nedostatku zkušeností strach z přílišné koncentraci moci v jeho rukou?
Ano, považuji to za obrovskou hrozbu pro království, nikdy jsem se o jeho stabilitu neobával více. Myslím, že toho nyní princ dělá až příliš, podle mě je až moc troufalý. Nemůžete zároveň vést válku v Jemenu, slibovat reformy pro rok 2030, poté zasahovat v Libanonu a Sýrii, poslat své bratrance a synovce do vězení, to je příliš, zní to jako vtip. Myslím, že to vše je velice nebezpečné.
LN: Myslíte, že eskalace napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem bude pokračovat? Existuje riziko vypuknutí války?
Není to přímá válka. I ti lidé, kteří vystřelili raketu z Jemenu, nebyli Húsiové (šíitští rebelové bojující proti Saúdy vedené koalici, pozn. Red.), ale Hizballáh. V Jemenu už tedy proti sobě bojují. Nemyslím ale, že by to směřovalo k přímé válce, spíše se snaží rozpoutat války v dalších zemích – může k tomu dojít v Libanonu a možná i v Iráku.
LN: Jak moc upřímné jsou reformní snahy saúdského prince Muhammada? Nedávno mluvil o návratu k umírněnému islámu. Máme tedy očekávat zlepšení v oblasti lidských práv?
Musíme to rozdělit na dvě věci. Princ Muhammad bin Salmán nestojí o demokracii, on chce vytvořit absolutistickou monarchii, v níž bude králem. Zároveň se ale snaží dát více práv mladé generaci, zvláště ženám. Je třeba vzít v úvahu, že 70 procent saúdskoarabské populace je mladších 30 let. Muhammad se proto snaží vytvořit nové elity v náboženství, které budou liberálnější a omezí moc wahhábitů v zemi. Věřím, že když mluví o liberálních reformách a privatizaci, udělá to. Omezením dotací například ve na vodu nebo školství si ale také udělá spoustu nepřátel – náboženské autority, prince, zbytek bin Ládinovy skupiny a nakonec i část mladé generace, která bude muset platit daně. On ví, co má udělat, ale dělá toho příliš moc najednou.
LN: Jak vidíte jeho šance zastavit rostoucí vliv Íránu v regionu? Dosavadní válečná angažmá v Sýrii či Jemenu nedopadají pro Saúdy právě dobře… Íránu se naopak daří…
Myslím, že Saúdové mají problémy s vytvářením koalic. Nedaří se jim to tak, jako Íráncům v Sýrii. Saúdům se ale smysluplné koalice sestavit nedaří, ani s Emiráťany, Katařany nebo Egypťany. Proto se jim nedaří zvítězit v Jemenu. Izrael, nebo i Západ očekávají saúdskoarabské vítězství proti Íránu, ale bohužel musím přiznat, že Íránci rozumějí situaci lépe než Saúdové. Saúdská Arábie má mnohem konzervativnější společnost, méně diverzifikovanou ekonomiku, Íránci mají v regionu více zkušeností a dokáží lépe spolupracovat. Takže zastavit Írán pbude pro Saúdy velice těžké. Nemyslím ale, že by se chtěli pustit do války – spíše nakupují bojové letouny a budují armádu, která by byla schopná Íránu čelit.
