Vulinovy výroky odrážejí přetrvávající blízké vztahy mezi Bělehradem a Moskvou, navzdory proklamované snaze Srbska vstoupit do Evropské unie. Srbsko se odmítlo připojit k západním sankcím proti Rusku kvůli válce na Ukrajině, přestože odsoudilo agresi Moskvy. Prezident Aleksandar Vučić řekl, že uvalení sankcí není v národním zájmu Srbska, připomněla AP.
„Srbsko není jen strategický partner Ruska, Srbsko je také ruským spojencem. To je důvod, proč je na nás tlak ze strany Západu obrovský,“ řekl Vulin. „Srbsko v čele s Aleksandarem Vučičem se nikdy nestane členem NATO, nikdy neuvalí sankce na Ruskou federaci a nikdy nedovolí, aby bylo jeho území využíváno k jakýmkoli protiruským akcím. Srbsko se nestalo a nestane součástí protiruské hysterie,“ prohlásil srbský politik, který je známý svými proruskými názory.
Vulinovo setkání s Putinem ve Vladivostoku na ruském Dálném východě následovalo jen pár dní poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil Srbsko, které uzavřelo dohodu o nákupu francouzských stíhaček Rafale. Tento krok byl považován za možný odklon od Moskvy. Již dříve Bělehrad navštívil také německý kancléř Olaf Scholz.
USA loni v červenci uvalily na Vulina sankce kvůli podezření, že byl zapojen do nelegálních dodávek zbraní, obchodu s drogami a zneužívání veřejné funkce a že napomáhal prosazování ruského vlivu na nestabilním Balkáně.
Americké sankce proti jednotlivcům a společnostem na Balkáně jsou navrženy tak, aby čelily „zhoubnému vlivu Ruska“ a pokusům podkopat mír a stabilitu v regionu. Západ zesílil úsilí o začlenění této oblasti, protože se obává, že Rusko by zde mohlo vyvolat nepokoje, aby odvrátilo pozornost od své války proti Ukrajině. Balkán prošel v 90. letech minulého století několika válkami a napětí stále přetrvává, dodala AP.
