Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Za reportáž povolávací rozkaz. Ukrajinští novináři se obávají o svobodu tisku

Novinářské auto v Charkově (8. června 2024) foto: Profimedia.cz

Ukrajinští novináři se v poslední době setkávají s případy pokusů ovlivnit jejich zpravodajství ze strany vysoce postavených činitelů státních institucí. Někteří zažili i sledováním ze strany tajné služby SBU. Upozorňují též na podezřelé případy obdržení povolávacích rozkazů po zveřejnění reportáží poukazujících na korupční či jiné nestandardní praktiky.
  18:01

Na začátku dubna zastavili ukrajinského novináře z portálu Slidstvo.Info Jevhena Šulhata v supermarketu dva muži. Uvedli, že jsou z kanceláře pro vojenské odvody a dali mu lístek, aby se hlásil, protože mu už bylo 27 let.

Novinář si jej nevzal. Měl podezření, že se na něj oba muži zaměřili schválně, protože psal zprávu o korupci ženy šéfa oddělení pro kyberbezpečnost ukrajinské tajné služby SBU Iljy Vitjuka.

Na videu, jež později portál zveřejnil, je vidět muž, který v obchodě ukazuje mužům z kanceláře, kdo je Šulhat. Novinář je přesvědčen, že jde o agenta SBU. Kontrarozvědku konfrontoval. „Po této žádosti jsme začali dostávat signály od SBU, že by bylo dobré materiál změkčit,“ řekl.

Záležitost začal vyšetřovat Úřad generálního prokurátora Ukrajiny. Následně byl Vitjuk dočasně zbaven výkonu funkce a poslán na frontu, vedoucí úřadu pro nábor byl degradován na nižší pozici.

Případ ukrajinskou novinářskou obec znepokojil. „Tohle je o používání mobilizace jako rozsudku smrti pro novináře. Na jedné straně můžeme jako novináři psát, co chceme, ale když to děláme, mají špatní aktéři ve vládě více nástrojů než kdy jindy, aby se nás pokusili zastrašit,“ sdělila listu The Guardian Olga Rudenková, editorka anglojazyčného ukrajinského portálu Kyiv Independent.

Ukrajinští novináři tvrdí, že se setkávají se silnějším tlakem ze strany ukrajinských institucí a politiků, aby se určitým tématům a lidem nevěnovali. Reportéři státní tiskové agentury Ukrinform, jež má být neutrální, dostali koncem loňského roku od svého vedení seznam zástupců politické opozice, kteří byli označeni za „nežádoucí pro citování v článcích“, uvádí list The New York Times, který zmíněný soupis viděl.

„Není demokratické diktovat médiím, co mají publikovat a s kým mluvit,“ uvedla bývalá zástupkyně generálního ředitele Ukrinformu Marina Sinjavskajová, která letos rezignovala kvůli pravidlům o rozhovorech s členy opozičních stran.

Rudenková tvrdí, že „od října a listopadu začalo mnoho redakcí pociťovat tlak v době, kdy si někteří lidé začali myslet, že by mohly být (parlamentní) volby“. Ty připadaly na říjen, kvůli válečnému stavu se stejně jako ty prezidentské nekonaly.

The New York Times uvádí, že v Oděse dostali novináři pokyn, aby v některých případech citovali pouze prezidentem jmenované jedince. Ve Lvově bylo reportérům nařízeno, aby necitovali starostu Andrije Sadovije, jenž je považován za možného budoucího kandidáta na prezidenta.

Trest, nebo podivná náhoda?

Reportér Ukrinformu v Černihivu Jurij Stryhun upozornil na případ, kdy instrukce pro státní tiskovou agenturu uváděly jako „nežádoucí“ citování radního a úřadujícího starosty města, který kvůli obecným výdajům kritizoval gubernátora jmenovaného Zelenským. „Pokud jmenujeme žádoucí a nežádoucí mluvčí, je to velký krok zpátky pro demokracii,“ uvedl Stryhun.

Novinář o celé záležitosti mluvil i na stanici Suspilne. Krátce poté obdržel předvolání k vojenské službě. „Mohl to být trest za to, že jsem nemlčel, nebo to mohla být podivná náhoda,“ řekl Stryhun s tím, že jeho přátelé věří první verzi a radí mu, aby si dával pozor na jazyk.

Nový ředitel Ukrinformu Serhij Čerevatij řekl, že proces s povolávacími rozkazy, který se týkal Stryhuna a dalších čtyř novinářů z agentury, začal za bývalého vedení a on je musel předat. Portál Ukrajinska pravda v rozsáhlém článku uvádí, že seznam „nežádoucích“ respondentů poslal právě předchozí ředitel Oleksij Macuka, jenž je znám jako velký zastánce Zelenského administrativy s blízkými vztahy k prezidentské kanceláři.

Nejmenovaný činitel z prezidentské kanceláře řekl Ukrajinské pravdě, že Macukova pravidla byla jeho iniciativou a kancelář s nimi nemá nic společného. Macuka v květnu rezignoval poté, co se nespokojení novináři z agentury setkali se zástupci ekonomicky vyspělých zemí G7, které patří mezi hlavní vojenské a hospodářské spojence Kyjeva. Společenství vydalo společné prohlášení, ve kterém se vyslovuje pro svobodu médií jako „základní pilíř úspěšné demokracie“.

Americký Výbor na ochranu novinářů žádal ukrajinskou vládu, aby dala novinářům z povolávání do armády výjimku. Ani přes apely ji však nedostali. Šéfredaktorka Ukrajinské pravdy Sevhil Musajevová uvedla, že od počátku války do armády nastoupilo osm členů redakce.

Autor: