Od začátku roku by se tak obě země mohly těšit z výhod volného pohybu osob mezi členskými státy. Pro usnesení, které vyzývá Radu EU, aby do konce roku státy do Schengenu začlenila, hlasovalo 547 europoslanců, proti jich bylo 49 a 43 se zdrželo.
Na vpuštění nových států do prostoru bez vnitřních hranic se musí jednomyslně shodnout vlády zemí v rámci Rady EU. Rumunsko i Bulharsko přístupová kritéria již 11 let splňují, pouze čekají na potřebné odhlasování.
„U Bulharska a Rumunska není žádný důvod, proč by neměly vstoupit do schengenského prostoru,“ sdělil na tiskové konferenci před hlasováním český europoslanec Tomáš Zdechovský. Dle přijatého usnesení je ponechání hraničních kontrol jednak vůči zemím diskriminační a dále má negativní ekonomické dopady na celý evropský trh.
Rumunsko i Bulharsko čelí v posledních měsících velkému náporů migrantů kvůli ruské agresi na Ukrajině. Skrze obě země vede jedna ze dvou migrační cest do středu Evropy. I proto by podle části europoslanců měly být země začleněny do Schengenu právě nyní.
Iratxe Garcia, předsedkyně evropských sociálních demokratů, uvedla, že země projevily „bezprecedentní úroveň solidarity“. A Evropa by měla „opustit dvojí standard, který uplatňuje, a ukázat stejnou míru solidarity,“ napsala španělská europoslankyně v komentáři pro web EUobserver.
„Prodlužování tohoto procesu a nejistoty vrhá na EU špatné světlo. Lidé mají dojem, že se s námi jedná jako s podřadnými občany,“ míní rumunský socialista Emilian Pavel.
Na druhou stranu rozšiřování Schengenu má i své odpůrce, i když je jich méně. Německý europoslanec za stranu Alternativu pro Německo (AfD) označil země za „divoký západ Evropy“, kde bují organizovaný zločin či korupce a vyslovil se pro jejich nepřijetí.
Europoslanci z levicové frakce sice přijetí zemí podporují, ale poukázali na problematické násilné praktiky na východních evropských hranicích. „Bulharsko a Rumunsko činí velice málo pro popření dojmu, že Evropa od těchto zemí chce, aby dělaly vše pro zastavení migrantů výměnou za volný pohyb,“ cituje irskou europoslankyni Clare Daly server Euractiv.
Příležitost pro české předsednictví?
Ministerstvo vnitra pro iDNES.cz uvedlo, že rozšíření Schengenu je jednou z priorit českého předsednictví. „Minulý týden proběhla návštěva expertních týmů v Bulharsku a Rumunsku s cílem seznámit se se způsobem, jak tyto státy implementovaly legislativou přijatou v mezidobí, a odblokovat tak proces rozšíření Schengenu,“ sdělila mluvčí Hana Malá.
Dle české eurokomisařky Věry Jourové by připojení zemí mohlo být i jedním z největších úspěchů českého předsednictví. „Česko může promluvit do procesu přístupu zemí západního Balkánu,“ řekla v rozhovoru pro iDNES.cz.
Česká republika připojení obou zemí do schengenského prostoru podporuje dlouhodobě. „České předsednictví je odhodláno učinit posun a umožnit přijetí Bulharska a Rumunska jako součást Schengenu,“ uvedl v říjnu v Evropském parlamentu český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.
K přijetí Rumunska vyzval i šéf diplomacie Jan Lipavský po říjnové návštěvě rumunského ministra zahraničí Bohdana Aureska v Praze. „Česká republika dlouhodobě podporuje, aby Rumunsko vstoupilo do Schengenu. Vítám, že se na evropské scéně daří určitý politický průlom. Deklaroval jsem panu ministrovi, že při různých politických jednáních budeme vystupovat takovým způsobem, aby se Rumunsku podařilo do Schengenu vstoupit co nejdříve,“ uvedl Lipavský.
Europoslanci prvně k připojení Rumunska a Bulharska vyzvali již v roce 2011. Naposledy pak v roce 2018 schválili usnesení, v němž rovněž pobídli další evropské instituce k urychlenému přijetí těchto zemí.
Mimo to politici odmítli, aby přístup probíhal postupně, nejprve pro lodní a letecký prostor a až poté pro silniční dopravu. „Kategoricky odmítáme jen částečný přístup, postrádá nejen oporu v právu, ale přináší nevýhody v ekonomické, sociální a politické oblasti pro celou EU,“ uvedl tehdy bulharský europoslanec Sergej Stanišev.
Volný pohyb, který přináší občanům EU řadu výhod, jako například právo žít, studovat, pracovat a také odejít do důchodu kdekoliv v EU, bývá označován jako největší úspěch evropské integrace.
Prostor bez kontrol na vnitřních hranicích vznikl schengenskou úmluvou v roce 1995. Česká republika se připojila společně s dalšími devíti zeměmi 21. prosince 2007.
Kritiku si takzvaný Schengen vysloužil v letech migračních vln, kdy odpůrci poukazovali, že volným prostorem pronikají i nelegální migranti bez řádných dokladů. Od roku 2015 zavedly některé státy Schengenského prostoru vnitřní hraniční kontroly. Učinily tak zejména kvůli migrační krizi a teroristickým hrozbám. Některé státy kontroly prodloužily i po konci těchto mimořádných událostí.
Na vstup kromě Rumunska a Bulharska čeká i Chorvatsko. Záhřeb však zatím ještě nesplnil přístupová kritéria. I k přijetí Chorvatska po splnění požadavků vyzývají europoslanci. Stejný krok podpořila vláda Petra Fialy.
