Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Scholz přijel po dvou letech do Kyjeva. Slíbil pomoc a upoutal stříbrným kufrem

  8:19aktualizováno  14:14
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí po dvou a půl letech přijel na návštěvu Kyjeva a sejde se tam s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ukrajině, která se přes dva a tři čtvrtě roku brání ruské vojenské agresi, Německo podle kancléře ještě v prosinci poskytne vojenskou techniku za 650 milionů eur (16,4 miliardy korun).

„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ řekl Scholz. „Ukrajina se může na Německo spolehnout,“ dodal.

Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích, informovala agentura DPA. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.

Pozornost nejen německých médií upoutal stříbrný cestovní kufr, se kterým Scholz přijel. Například bulvární deník Bild připomíná, že šéf německé vlády s sebou obvykle nosí aktovku, která už ledacos pamatuje.

Podle Bildu chtěl Scholz do Kyjeva, kam dorazil nočním vlakem, cestovat s co nejméně zavazadly. Aktovku tak nechal doma a místo ní si vzal kufřík a do něho hygienické potřeby a oblečení na převlečení. Je ovšem neobvyklé, aby si člověk ve funkci kancléře nosil kufr sám. Scholz prý nemá rád, když mu spolupracovníci nosí příruční zavazadlo. Raději si tedy kufřík bez ohledu na diplomatický protokol nesl sám.

Scholzův kufr se stal předmětem dohadů na sociálních sítích. Lidé si dělali legraci, že v něm jsou volební letáky Scholzových sociálních demokratů vzhledem k tomu, že Německo v únoru čekají předčasné parlamentní volby. Někdo jiný zase navrhnul, že by v kufru mohly být příručky pro programování střel s dlouhým doletem Taurus. Podle jiného uživatele sociálních sítí mohlo být v kufru uložených 650 milionů eur (16,4 miliardy korun) v hotovosti. Taková je hodnota vojenské pomoci, kterou Německo podle Scholze poskytne ještě tento měsíc.

Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci.

„Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady. A dalo by se k tomu přidat ještě pár dalších zemí,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.

Ukrajina dlouhodobě na německou vládu naléhá, aby jí poskytla zmíněné střely s dlouhým doletem Taurus. Scholz to ale odmítá s tím, že chce zabránit zatažení Německa a NATO do války. Berlín na rozdíl od jiných spojenců Kyjeva nepovolil Ukrajině používat německé zbraně k úderům v hloubi ruského území, smí je nasazovat jen v příhraničí.

Agentura DPA uvádí, že ukrajinské vedení podráždilo také diplomatické úsilí kancléře Scholze, který v polovině listopadu po téměř dvou letech telefonicky hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle Zelenského tak otevřel pověstnou Pandořinu skříňku.

„Neřekl bych, že od této návštěvy něco očekáváme. Německo pokračuje ve své linii bezpodmínečné podpory Ukrajiny,“ uvedl k Scholzově cestě do Kyjeva mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

V neděli do Kyjeva přijel nový předseda Evropské rady António Costa a nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, aby hned po nástupu do funkce vyjádřili s Ukrajinou solidaritu a ujistili ji o pokračování pomoci ze strany sedmadvacítky. Na začátku zimy je v důsledku ruských útoků do velké míry poničená ukrajinská energetická infrastruktura.

Scholz přijel do Kyjeva v době, kdy ruská armáda na východě Ukrajiny za poslední dva měsíce postupovala nejrychleji od března 2022. Zároveň panuje nejistota ohledně další americké pomoci vzhledem k blížícímu se nástupu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.

Scholz je od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu v Kyjevě podruhé. Poprvé tam byl v červnu 2022, kdy přijel společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a tehdejším italským premiérem Mariem Draghim.

Autoři: ,