Siova slova k jaderným zbraním a ruským hrozbám o jejich použití jsou podle agentury Kjódó pokusem vyjádřit sympatii Evropě v době ruské války proti Ukrajině. Čína je ale spojencem Moskvy a otevřené kritiky Ruska se straní.
Si mluvil o době „změny a nestability, v níž je třeba, aby Německo a Čína spolupracovaly a přispěly ke světovému míru“. Prezident si myslí, že při zachování vzájemného respektu se mají Německo a Čína postavit konfrontaci, čímž podle agentur narážel na postoj USA vůči Číně.
„Politickou důvěru je snadné zničit, ale těžké vybudovat,“ řekl Si.
Scholz také jednal s čínským premiérem Li Kche-čchiangem a představiteli čínského hospodářství. Lia požádal, aby čínský prezident využil svého vlivu na Rusko.
 |
Prezident Si navrhl posílit spolupráci obou zemí na pozadí změn a otřesů ve světě. „Čínská lidová republika a Německo jsou přední velmoci s vlivem (na mezinárodní scéně). V době změn, kdy vidíme chaos, by naše země měly spolupracovat ruku v ruce,“ řekl podle agentur Reuters a TASS, které se odvolávají na čínskou televizi.
Peking a Berlín mohou podle čínského vůdce ještě více přispět k zachování míru a podpoře rozvoje na celé Zemi. „Stačí jen respektovat jeden druhého, odstraňovat rozpory, vyměňovat si zkušenosti a spolupracovat ku vzájemnému prospěchu. A tehdy vektor rozvoje vztahů mezi Čínou a Německem se nezmění,“ prohlásil podle TASS. Doufá, že kancléřova návštěva posílí vzájemného pochopení a umožňují prohloubit pragmatickou spolupráci ve všech oblastech.
Kancléř podle Reuters ocenil, že je dobré osobně se setkat v napjatých časech, kdy ruská invaze na Ukrajinu ohrozila světový pořádek založený na pravidlech. Scholz podle AFP vyjádřil přání „dále rozvíjet“ ekonomickou spolupráci s Čínou, a to i „navzdory rozdílným názorům“. Vyjádřil také přání rozvíjet spolupráci v otázkách, jako jsou klimatické změny, potravinová bezpečnost či zadluženost států.
Scholze provází desítka vrcholných manažerů velkých německých firem, jako je Volkswagen, BMW, chemická firma BASF, farmaceutická společnost Bayer nebo Deutsche Bank. Čínská ekonomika je druhá největší na světě, německá je nejsilnější v Evropě.
Scholzova cesta do Pekingu krátce po znovuzvolení Sia do funkce stranického šéfa vyvolala kontroverze. Čínští disidenti a Světový ujgurský kongres na něj naléhali, aby cestu zrušil. Krátce před odjezdem kancléř v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung oznámil nový kurs vůči Číně. Je podle něj jasné, že když se Čína změní, musí se změnit i přístup světa k ní. Scholz dal také najevo znepokojení nad situací kolem Tchaj-wanu a nepřímo varoval Čínu před invazí.
Agentura DPA napsala, že půjde o nejkratší pobyt, jaký kdy nějaký německý kancléř v Číně absolvoval: kvůli přísným protikoronavirovým opatřením platným v nejlidnatější zemi světa potrvá jen 11 hodin.
