16. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Šedá eminence Balkánu devadesátých let. Zemřela žena, ketrá ovlivňovala srbského lídra Miloševiče

Mirjana Markovičová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Mirjana Markovičová. | foto: ČTK

V srbském městě Požarevac stojí ukrytá mezi domy nenápadná někdejší rezidence jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče. Otevírá se obvykle dvakrát do roka, v den výročí narození a úmrtí kontroverzního lídra. Pod stromem, kde údajně mladý Slobo poprvé políbil svoji pozdější ženu Mirjanu, je místo posledního odpočinku Miloševiče (zemřel ve vazební cele během procesu v Haagu 11. března 2006 na selhání srdce).

Mirjana Markovičová, která podle řady svědků ovlivňovala jeho rozhodnutí, přežila svého manžela v ruském exilu o třináct let – skonala v moskevské léčebně v neděli na zápal plic po několika operacích. Bylo jí 76 let.

Během návštěvy LN loni vbřeznu mluvili pořadatelé i návštěvníci pravidelné vzpomínky na Miloševiče o tom, že i jeho žena s největší pravděpodobností spočine jednou vedle manžela. „Škoda že nemohla strávit poslední dny svého života v Požarevaci a v Srbsku,“ komentoval její úmrtí ministr obrany ze socialistické strany Aleksandar Vulin. Šéf socialistů (které Miloševič v roce 1990 založil a poté vedl) pak slíbil pomoci příbuzným s organizací pohřbu.

Markovičové přezdívali v dobách její největší slávy balkánská lady Macbeth nebo taky Rudá čarodějnice. V knize pamětí Takto to bylo (Bilo Je To Ovako) vydané před čtyřmi lety v Rusku sama potvrdila, že svému muži, který ji poslouchal na slovo, našeptávala své politické vize a radila, jak rozhodovat.

Mirjana Markovičová.

Mirjana Markovičová.

Oba se seznámili ještě během studií na požarevackém gymnáziu. Mirjana prožila nepříliš šťastné dětství bez matky, kterou kvůli odbojové činnosti na straně jugoslávských partyzánů v roce 1944 popravili nacisté. Právě ona do značné míry Miloševiče stvořila astála za tím, že se koncem osmdesátých let vyšvihl do vedení jugoslávských komunistů. Novinář a spisovatel Slavoljub Đukić, autor knihy Miloševič a Markovičová: vášnivá touha po moci, charakterizoval jejich vztah slovy: „Srbský prezident je rukojmím své ženy.“

Mirjana byla ve svých názorech levicovější a radikálnější než její muž. Věnovala se ale hlavně roli první dámy a na politiku působila ze zákulisí. Přišla třeba s plánem na vytvoření slovanské unie sahající od Chorvatska po Bulharsko a traduje se oní, že neměla voblibě krajní nacionalisty.

Vůdce Srbské radikální strany Vojislava Šešelje označila za podlého Turka a Miloševič měl v její přítomnosti zákaz telefonovat svůdcem bosenských Srbů Radovanem Karadžičem, protože ho nemohla vystát.

Tvrdila například, že kdyby mezi Srbskem a Chorvatskem začátkem devadesátých let vyjednávali rozumní lidé, válka by neměla dlouhého trvání.

Vraždy bez trestu

Týden před skonem Markovičové poslal bělehradský soud na 20a 30 let za mříže čtveřici bývalých vedoucích pracovníků státní policie (DB) kvůli vraždě novináře a vydavatele Slavka Ćuruviji. Přitom hlavní obžalovaný, bývalý šéf DB Radomir Marković si už odpykává 40letý trest za podíl na vraždě bývalého srbského prezidenta Ivana Stamboliče z roku 2000 a pokus o atentát na opozičního politika Vuka Draškoviče zroku 1999. (Drašković tehdy vyvázl jen se zraněními, ale čtyři další lidé přišli o život.)

Vyšetřována kvůli vraždám novinářů byla i Markovičová a obavy z důsledků zákulisního podílu na moci byly důvodem, proč se po svržení režimu Slobodana Miloševiče uchýlila v roce 2003 do Moskvy. A ačkoli srbský prezidentský pár nevedl nijak okázalý styl života, má se za to, že myslel na zadní kolečka a díky aktivitám syna Marka se podařilo vyvést ze země stamiliony eur. Podezření se ale nepodařilo prokázat a Evropská unie před čtyřmi lety uvolnila sankce nařizující zmrazení účtů Miloševičovy rodiny.

Srbská prokuratura vyšetřovala Markovičovou kvůli ekonomickým machinacím i politickému násilí a žádala Moskvu o vydání. Rusko ale v roce 2008 vzkázalo, že Markovičové i jejímu synu Markovi udělilo azyl. Žena aktéra balkánských válek tak byla odsouzena jen na rok vězení kvůli nezákonnému přidělování státních bytů – a před měsícem odvolací soud rozsudek po 13 letech procesu zrušil a vrátil případ k novému projednání.

Tomáš Vlach

Najdete na Lidovky.cz